časosběr  obsah   rejstřík


Zvířecí práva IX
Neveselé krávy a ti další.

Současnou realitou není ani představa, jak spokojená kráva mléko dává. Dnešní plemena dojnic jsou vyšlechtěna s jediným cílem, aby dávala vysokou produkci mléka. Organismus zvířete dokáže jen velmi těžko držet krok s nároky tak velké tvorby mléka a obrovského vemene. Zvířata jsou vyčerpaná, častěji zchromnou, trpí bolestivými záněty vemene a metabolickými poruchami… V některých kravínech mohou být dojnice ještě stále uvázány celoživotně na jednom místě,“ takto časopis „Pro zvířata“ popisuje skrytou realitu „výroby“ jedné ze základních potravin naší civilizace - mléka.

Lépe se nemají ani jedni z nejinteligentnějších savců, prasata. Prasnice mohou být v chovech trvale v těsných kójích a jejich jediným údělem je opakovaně rodit selata. Ani prasata určená na výkrm se nemají lépe a jejich frustrace vede například k vzájemnému okusování ocásků a kanibalismu.

Jednou z nejuznávanějších lahůdek a nejdražších pokrmů na světě jsou foie gras - husí játra. Vyhledávanou chuť získají díky dvou až třítýdennímu násilnému překrmování hus uzavřených bez možnosti pohybu v jakýchsi drátěných krabicích. Z klece jim trčí ven pouze krk a hlava tak, aby bylo možné hlavu snadno uchopit a násilím otevřít ptákovi zobák. Trubice napojená na pumpu se vsune ptákovi do zobáku a půl kila potravy je mu během 2-3 sekund vpraveno do krku… Popis vyvolává asociaci se středověkým mučením z životního příběhu básníka Villona.

Ale zpět do současnosti: Po týdnu výkrmu se u ptáků objevuje akutní střevní katar a průjem. Kvůli extrémně narostlým játrům nemohou ptáci ani pořádně dýchat… Kvůli nedostatku vápníku ve stravě má při porážce 30-70 % zvířat mnohočetné zlomeniny. Také jim selhává srdce a ledviny, tolik vyplývá z průzkumů provedených organizacemi "Advocates for Animals" a WSPA. Na otázku, co s tím můžeme dělat, ochránci zvířat nabízejí odpověď: Nekonzumovat husí játra. V restauracích a obchodech můžete upozornit na to, za jakou cenu se tato delikatesa získává. „U nás je již od roku 1994 naštěstí násilné vykrmování hus zakázáno Zákonem na ochranu zvířat proti týrání,“ dodává Romana Šonková z Nadace na ochranu zvířat.

Organizace na ochranu zvířat vedou dlouhodobou kampaň proti krutým transportům živých zvířat, které jezdí někdy i přes celý kontinent. Zvířata jsou nacpaná v přepravních prostorech, často nedostávají ani vodu, zacházení s nimi je surové. Například z ČR bylo v roce 2001 vyvezeno 46 192 jedinců živého skotu, 23 279 prasat a 45 563 667 jedinců drůbeže. Už v roce 1993 ve své oficiální zprávě uvedla Evropská komise: „Transport na dlouhé vzdálenosti v přeplněných nákladních autech, zároveň s dehydratací a hladověním, vede k velmi špatnému welfare a často k vysoké mortalitě.“ Podle mezinárodní organizace pro ochranu hospodářských zvířat „Soucit ve světovém zemědělství“ (Compassion in World Farming, CIWF) se od té doby nic nezměnilo.

Síla zavedené praxe vítězí nad již uznávaným právem zvířat na životní pohodu. V březnu 2004 schválil sice Evropský parlament devítihodinový limit pro přepravu hospodářských zvířat na jatka, nikoli však na výkrm. Neschválil ani povinnost zajistit při delších cestách zvířatům odpočinek mimo vozidla. Rada ministrů však jednání o revizi směrnice o přepravě přerušila. Pověstné krutostí a špatnou kontrolou jsou vývozy desítek tisíc živých koní ročně z Polska na jatka do Itálie. Zkolabovaní koně jsou vytahováni z kamionu a nuceni postavit se na nohy kopáním, bitím či použitím elektřiny. Kontrastem k tomu je uznávaný fakt, že koně stejně jako psi jsou schopni „vyšších citů“. Jsou schopni navázat s člověkem přátelství.

Hana Kolářová (odborné konzultace: Ing. Romana Šonková, Mgr. Lubomíra Chlumská, Mgr. Veronika Kinasová, Nadace na ochranu zvířat Praha)

Základ tohoto textu vznikl v červenci 2004 a vyšel v časopisu pro ekogramotnost Bedrník 4/2004, v němž je toho ke čtení na toto téma mnohem víc (vydává jej SSEV Pavučina ve spolupráci se Střediskem ekologické výchovy a etiky Rýchory - SEVER).