časosběr  obsah   rejstřík


Zvířecí práva XV
Přemítání s Johnem Websterem o tom, jaké cesty přibližují soužití zvířat s lidmi na této planetě k ráji, i když ten, jak známo, je nedosažitelný.

Především potřebujeme obyčejný lidský soucit. Ten se může projevovat různě. „Pro mě… je silnějším projevem soucitu zachránit přírodní prostředí lesa než obvázat poraněného ježka,“ říká například Webster.

Potřebujeme také o zvířatech a jejich potřebách daleko víc vědět. Jde o „skutečné porozumění vědomí zvířat… Porozumět způsobu vnímání, rozhodování, vědomí sebe sama, schopnosti učit se od ostatních.“

John Webster k tomu ještě dodává, že dnešní vědecké metody kognitivních psychologů, jako je Toates nebo Dawkinsová, „jsou nesrovnatelně jemnější než původní metody založené na primitivní teorii o podnětu a odezvě“.

Nový přístup klade zvířatům pečlivě vypracované otázky v podobě, které mohou rozumět. Jak otázky, tak odpovědi jsou stále zajímavější… Naše poznání, jak zvířata vnímají svět, stojí na samém počátku.

Potřebujeme dobré zákony. Britský zákon na ochranu zvířat z roku 1911 má podle Johna Webstera podobnou roli jako Platón ve filozofii. Jednoduchým jazykem říká vše podstatné, uspokojivě postihuje většinu úmyslných činů a při jeho uplatňování by se mělo dbát na minimalizaci utrpení zvířat na základě nových poznatků.

V zásadě ale poskytuje pevný základ, na kterém není třeba nic měnit. Další generace britské i obdobné legislativy Evropské unie se věnuje každodenní kvalitě života zvířat. Zákonodárci se potýkají s problémy, jak definovat potřeby zvířat, jak dosáhnout kompromisu mezi poptávkou spotřebitelů po systémech přirozenějších chovů a potřebou producentů „vyrábět“ levně, efektivně a s nízkým výskytem chorob.

Ve své knize vydané v roce 1994 Webster hodnotí celý přístup k evropské legislativě jako špatnou cestu. „Bylo by konstruktivnější vypracovat legislativu podporující zlepšování životní pohody zvířat,“ vyzývá.

O deset let později můžeme konstatovat, že se snad leccos pohnulo. Existuje zřetelná snaha v rámci evropské zemědělské politiky podporovat například ekologické zemědělství, s nímž jsou zpravidla spojeny i podstatně lepší životní podmínky zvířat. Evropská unie postupně přijímá lepší zákonné normy.

Hana Kolářová (odborné konzultace: Ing. Romana Šonková, Mgr. Lubomíra Chlumská, Mgr. Veronika Kinasová, Nadace na ochranu zvířat Praha)

Základ tohoto textu vznikl v červenci 2004 a vyšel v časopisu pro ekogramotnost Bedrník 4/2004, v němž je toho ke čtení na toto téma mnohem víc (vydává jej SSEV Pavučina ve spolupráci se Střediskem ekologické výchovy a etiky Rýchory - SEVER).