časosběr  obsah   rejstřík


Zvířecí práva XIV
Zoologické zahrady jsou předmětem mnoha diskuzí. Některé organizace na ochranu zvířat je úplně zatracují, jiné je posuzují individuálně podle jejich kvality.

Dobře vedená zoo může být, jak známo, i přínosem z hlediska záchrany ohrožených druhů, jejich proklamovaná vzdělávací úloha je však někdy sporná. „Mnohé zoo se stávají spíše komerčními zařízení a bohužel na prvním místě je lidský návštěvník a nikoli zvířecí chovanec,“ říká Romana Šonková.

Rozdíly v zoologických zahradách ukazuje například projekt „Bratr medvěd“, který v Česku vznikl jako obdoba rakouské iniciativy a je snahou o zlepšení životních podmínek medvědů chovaných lidmi v cirkusech, hradních příkopech i jinde.

Projekt má praktické výsledky. Podařilo se například realizovat přestavbu medvědího výběhu u zámku Konopiště do podoby, která umožnila životu zdejších medvědů dát lepší kvalitu, aktivitu a dobrou kondici.

Za výjimečně dobré zařízení ochránci považují medvědí chov v Zoo Zlín-Lešná. Naopak za nejhorší medvědí klec označili Zoo Hodonín, ačkoli zahrada vydala nemalé prostředky například na stavbu akvária...

„Nejdůležitější otázkou, která se vznáší nad českými zoo, je zřejmě: Skutečně tak malý stát potřebuje tolik zoo?“ uzavírá Romana Šonková.

Hana Kolářová (odborné konzultace: Ing. Romana Šonková, Mgr. Lubomíra Chlumská, Mgr. Veronika Kinasová, Nadace na ochranu zvířat Praha)

Základ tohoto textu vznikl v červenci 2004 a vyšel v časopisu pro ekogramotnost Bedrník 4/2004, v němž je toho ke čtení na toto téma mnohem víc (vydává jej SSEV Pavučina ve spolupráci se Střediskem ekologické výchovy a etiky Rýchory - SEVER).