časosběr  obsah   rejstřík


Zvířecí práva XIII
Jejich utrpení pro naši zábavu.

Teprve na současné úrovni civilizace je část lidí schopna uvědomovat si, jak zvířata trpí kvůli naší potřebě zábavy. Jsou to medvědi, tygři, lvi, sloni a další, kteří tráví kolem 20 hodin denně v cirkusových klecích do velikosti maringotky a zbytek času především výcvikem k chování, jež je v rozporu s jejich přirozeností.

Využívá se k tomu nejen návnada a odměňování zvířat, ale také fyzické násilí a další metody, které jsou v rozporu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších změn. V Česku mají cirkusy tradici a jsou dosud oblíbenou atrakcí. Funguje u nás zhruba 20 cirkusů, což je na tak malou zemi vysoké číslo. Je tomu tak jistě především proto, že lidem schází základní vědomosti o potřebách a prožívání zvířat. „Prosíme, nechoďte do cirkusu, kde jsou využívána zvířata… Vaše návštěva jen napomůže udržení těchto cirkusů v chodu a pokračování utrpení a ohrožování zdraví zvířat,“ vyzývá leták Nadace na ochranu zvířat.

Radikálnější vyjádření volí organizace Svoboda zvířat: „Cirkusy patří do středověku, ne do 21. století!“ A argumentuje: „Pro děti nemá setkání se zvířaty v cirkuse žádný vzdělávací účinek, dívání se na zubožené zvíře v nich může spíše vyvolávat mylnou představu, že zvíře je věc, se kterou si mohou dělat, co chtějí.“

V některých zemích, jako je Dánsko, Finsko, některé státy USA, už je drezúra zakázána, do české novely „Zákona na ochranu zvířat proti týrání“ návrh úplného zákazu neprošel. Nesmí se ale provádět drezúra u nově narozených primátů, ploutvonožců, kytovců vyjma delfínovitých, nosorožců nebo žiraf a ani zahraniční cirkusy s těmito druhy zvířat nesmí vstupovat na území našeho státu. V Británii, kde působí 15-20 cirkusů, zorganizovala meziparlamentní skupina pro ochranu zvířat dotazník mezi místními úřady. Na základě značného veřejného zájmu následně 95 místních úřadů z celkových 265 zakázalo používat cirkusům pozemky ve své správě.

Zneužívání zvířat bývá někdy spojeno s výnosným turistickým průmyslem. Nadace na ochranu zvířat vydala leták s desaterem rad pro milovníka zvířat na cestách. Mimo jiné doporučuje vyjádřit svůj nesouhlas, pokud v rekreačním středisku předvádějí zvířata pro pobavení, třeba i v delfináriích, nekupovat divoká zvířata ani produkty z nich (může to být i v rozporu s trestně postižitelným porušením mezinárodní úmluvy CITES), nekupovat ani nesbírat živé organismy z moře, neplatit za fotografování s divokým zvířetem a nahlásit závažné případy týrání zvířat s co největším počtem konkrétních údajů případně obrazově zdokumentovaných.

Lepší vzdělání a probuzení veřejného mínění ve vztahu k využívání zvířat pro zábavu se projevilo i u tak legendární a přitažlivé tradice, jako jsou býčí zápasy. O této „středověké zábavě v moderní době“ informuje na základě poznatků WSPA časopis Pro zvířata. Korida má přitažlivost pro svoje ovzduší hrdinství, odvahy a síly. Její krutost je však zřejmá.

Hlavní zemí koridy je Španělsko. V uplynulém desetiletí se tu počet býčích zápasů dokonce zdvojnásobil a navíc je subvencoval stát a některé místní správy ve formě grantů poskytovaných festivalům. Podle průzkumu uveřejněného ve španělských novinách ale 86 % Španělů nemá chuť navštívit koridu a 96 % obyvatel Katalánska se domnívá, že týrání zvířat ve sportu a zábavě by nemělo být přípustné. A začátkem dubna 2004 členové městské rady Barcelony oficiálně vyhlásili katalánskou metropoli, jako první město ve Španělsku, městem bez býčích zápasů. Barcelonský místostarosta Jordi Portabella to zdůvodnil: „Barcelona se musí chovat jako město hodné světového jména a být průkopníkem za zrušení býčích zápasů.“

Hana Kolářová (odborné konzultace: Ing. Romana Šonková, Mgr. Lubomíra Chlumská, Mgr. Veronika Kinasová, Nadace na ochranu zvířat Praha)

Základ tohoto textu vznikl v červenci 2004 a vyšel v časopisu pro ekogramotnost Bedrník 4/2004, v němž je toho ke čtení na toto téma mnohem víc (vydává jej SSEV Pavučina ve spolupráci se Střediskem ekologické výchovy a etiky Rýchory - SEVER).