časosběr  obsah   rejstřík


Zvířecí práva XII
Pokusy na zvířatech si vydobyly své místo v médiích již dávno kvůli své očividné krutosti.

Známý je například tzv. Dreizův test dráždivosti oka. Používají se pro něj především králíci, protože mají málo slzných žláz a nemohou vyplavit testovanou látku, která se jim vstříkne pod víčka. Králíci jsou spoutáni v boxech a svorkami je jim znemožněno zavřít oči. Test trvá 72 hodin a zvířata nedostávají žádné tišící prostředky. Po skončení testu se hodnotí stupeň poškození oka. Tím nejvyšším je oslepnutí.

Jiný standardní test je LD50 (Lethal Dose 50%), který znamená v překladu poloviční smrtelná dávka. Jeho cílem je stanovit, jaké množství určité látky způsobí smrt poloviny pro test použitých zvířat. Novým a novým stejně početným skupinám se podávají různá množství stejné chemikálie, než se nalezne ono „ideální“ množství.

Standardizovaných testů k testování kosmetiky, chemikálií, léčiv atd. existuje řada. Živá zvířata se však především používají v lékařském výzkumu (65 % všech „pokusných“ zvířat) a dosud bohužel i při výuce.

Celosvětový roční odhad počtu zvířat použitých pro pokusy se pohybuje okolo 100 miliónů. Jen v ČR bylo v roce 2002 použito na pokusy 238 765 zvířat z toho 91 879 myší, 1 388 prasat, 233 psů a 101 opic.

Pokusy na zvířatech jsou představovány jako jediný způsob, jak porazit například rakovinu či poznávat funkce mozku. Existují však i stále více prosazované alternativy. Základem při tvorbě legislativy zabývající se ochranou pokusných a laboratorních zvířat se stala tzv. 3R, z anglického Reduction, Refinement, Replacement.

Snižování (reduction) zahrnuje jakýkoli postup, který vede k dosažení stejného množství informací za použití nižšího počtu zvířat. Zmírňování (refinement) znamená upravení procedury tak, že se minimalizuje bolest a utrpení zvířete a pozvedá se úroveň jeho života. Za nahrazování (replacement) se považuje jakákoli experimentální alternativa, která nevyžaduje použití celého, živého zvířete. Některé metody dokonce nevyžadují žádný biologický materiál získaný od zcela vyvinutého obratlovce.

Mezi nahrazující alternativy patří vyhodnocování již dříve získaných informací, počítačové programy, fyzikálně-chemické techniky, využití nižších organismů, jako jsou bezobratlí nebo rostliny, výzkumy na buněčných, tkáňových a orgánových kulturách zvířat a některé výzkumy na lidech, například pomocí neinvazivních postupů, jako je magnetoencefalografie.

Dnes jsou „pokusná“ zvířata ve vyspělých zemích důsledněji chráněna zákony než ostatní zvířata využívaná lidmi, zejména „hospodářská“. Evropský parlament například schválil v lednu 2003 už 7. pozměňovací návrh směrnice o kosmetice, která v rámci EU zakazuje testování kosmetických výrobků a jejich složek na zvířatech. Zákaz představuje určitou kompromisní dohodu a vstoupí v platnost v členských zemích EU v roce 2009.

„Přestože se situace mění k lepšímu, vývoj alternativ a jejich validace stejně jako změna smýšlení pokusníků, postupují příliš pomalu,“ upozorňuje ředitelka Nadace na ochranu zvířat Romana Šonková.

Hana Kolářová (odborné konzultace: Ing. Romana Šonková, Mgr. Lubomíra Chlumská, Mgr. Veronika Kinasová, Nadace na ochranu zvířat Praha)

Základ tohoto textu vznikl v červenci 2004 a vyšel v časopisu pro ekogramotnost Bedrník 4/2004, v němž je toho ke čtení na toto téma mnohem víc (vydává jej SSEV Pavučina ve spolupráci se Střediskem ekologické výchovy a etiky Rýchory - SEVER).