časosběr  obsah   rejstřík


Vegetariánka prodává v masně
Příhodu, schopnou rozdělit diskutující do dvou vyhraněných táborů, popsal na svém webu Lukáš Faltýnek. S jeho laskavým svolením příhodu přebírám...

Cestou z práce jsem se zastavil v malém řeznictvím. Honila mě mlsná, chuť na dobrou klobásku. Protože vím, nebo si alespoň myslím, že vím, jak to v takových masnách chodí, neukazuji hned prstem, na tu kterou klobásku podle vzhledu, ale raději si nějakou dobrou nechám doporučit. Kdo jiný by měl kvalitu klobásek a masa znát lépe, než samotní prodávající.

Takže situace dnes. Mladá prodávající se mě ptá: „Co si přejete?“

„Dal bych si nějakou dobrou klobásku. Můžete mi prosím doporučit?“ usmívám se na ni.

„Bohužel nemůžu,“ dostává se mi odpovědi. „Já je nejím.“

„Vy nejíte klobásy?“ ptám se. „Je na nich něco špatného?“ zajímám se.

„Nejím maso,“ říká.

„Jako, nejíte maso od vás? Chodíte si ho kupovat jinam? Nebo ho nejíte vůbec?“

„Nejím maso vůbec,“ odpovídá v pohodě.

„Tak to jste tedy vegetariánka.“

„Ano.“

„Hmm. Tak to mě tedy asi fakt neřeknete, co jak chutná?“

„Neřeknu.“

Za mnou se podobu rozhovoru vytvořila fronta několika lidí. Z úsměvů jejich tváře usuzuji, že se dobře baví.

„A nevadí vám, že jako vegetariánka pracujete v masně?“ Zkouším se o této zajímavé kombinaci vegetariánky a masny dozvědět víc.

„Nevadí,“ odpovídá stále klidně. „Doma bych se nudila, tady je to fajn.“

„No, ale tady kolem vás je všude maso, které sama nejíte, nepřipadá vám hloupé, ho nabízet?“

„Já ho nenabízím, já ho prodávám.“

„Aha, tak to jo.“

Od sýru přichází kolegyně. „Jíte maso,“ ptám se?

„Ano.“

„Tak to mi určitě poradíte…“

A poradila. Na klobásce jsem si při večeři pochutnal a anglickou slaninu mám ještě na zítřek v lednici. A k tomu všemu mi stále v hlavě jako paradox a kuriozita leží vegetariánka, která prodává maso. Co si o tom myslíte vy?

28. 02. 2007