časosběr  obsah   rejstřík


Tvarování
Téma etiky je nevyčerpatelné. Tato nevyčerpatelnost nám však dává velkou příležitost: nebýt pouze diváky, ale účastníky mravního pohybu ve společnosti. Každý jedinec přispívá ke směrování tohoto pohybu. Každý z nás přispívá ke tvarování určitého pojetí lidské důstojnosti, určitého mravního stavu společnosti. A to jak svým jednáním, tak svým domýšlením přítomných otázek. (volně dle PhDr. Radima Bureše)

Naroubovaná tři poučení od Emanuela Mandlera:

První poučení pro toho, kdo usiluje o důkladné vypořádání se s otrokářstvím (speciesizmem, rasizmem, sexizmem, ...), zní: vykořisťování, nespravedlnost lze sice utlumit, a to s velkou námahou, nelze je však „v dohledné době“ odstranit. Ten, kdo si to neuvědomí, bude neustále na poli boje proti otrokářství zklamáván. Jak z předchozího vyplývá, hlavním prostředkem pro utlumení zneužívání tvorů člověkem je řešení věcných problémů, přičemž toto řešení se nemůže obejít bez osobního příkladu a vlastního přesvědčení. Zde nás však čeká další nepříjemný poznatek.

Druhé poučení spočívá v poznatku, že řešení „viditelných“ věcných problémů je sice nutné, ale nestačí. Důvod je prostý - panuje tu ovzduší, které brání a bude bránit pokusům o další kroky v osvobozování. Poukázat na toto ovzduší, na které jsme si zvykli, je nezbytné.

Třetí poučení tedy zní: otrokářství (speciesizmus, rasizmus, sexizmus, ...) a zmíněné ovzduší se navzájem podporují. Dokážeme-li se přes tyto dva činitele poprvé přenést a budeme-li pak, zprvu občas a pak stále znovu a častěji, tuto „otevřenou vnímavost“ = schopnost nezaujatě rozebírat všední situace, v nichž je obsaženo tolik zbytečného zla ve zdánlivě neškodných (lidským společenstvím tradičně přijímaných) formách, opakovat a rozvíjet, nejsme asi až tak daleko od možnosti opravdu přispět osobním dílem za lepší svět.