časosběr  obsah   rejstřík


Kruté tradice
Tradice udržují kraje, národy i skupiny národů. Některé zvyky jsou všeobecně prospěšné, jiné prospěšné jen někomu a přitom ostatním neškodící. Leckde však přetrvávají tradice, před nimiž se rozum i srdce zastaví. Třeba ve Španělsku.

Vedle všeho, co souvisí s celonárodním „sportem“ Španělů - s tak zvanými býčími zápasy - jsou po téměř celém území Španělského království pořádány rozličné tradiční slavnosti (zpravidla na počest panny Marie či jiných svatých katolické církve). Zde jsou jen některé z nich (podle místa konání):

Zamora. Honba býků ulicemi a uličkami, během které jsou biti holemi a bodáni, na náměstí, kde jsou pomocí nožů, nejčastěji ještě zaživa, doslova rozporcováni na kousky.

Obyvatelé Granady rituálně trýzní holemi krávy a telata.

S použitím lan stahují v Katalonii škubáním a třením spoutaným - neboť při jejich plném vědomí - býkům kůži s těla. Někde, s jistými obměnami, spoutané býky napřed, často i celé hodiny, vláčí po zemi. Pro mnohé býky to znamená pouze tolik, že jim na závěr nebude stažena kůže zaživa.

Coria (Cáceres). Při oslavách svatého Juana štvou celé hodiny býka sem a tam vesnicí a střílí na něj z luků. Na návsi, když už je v posledním tažení, mu uříznou varlata. Mladíci si mažou krev na boty v domnění, že tak zmužní. Obdobně probíhá Toro de la Vega ve Valladodidu, kde nosí varlata coby trofej po celém městě.

V Cadizu býky vždy ubijí a ubodají k smrti.

Guadalajara. Některá z telat pevně spoutají a je pak pomalu zardousí. Jiná opijí, vláčí je po vesnici a potom je dovlečou na kopec, odkud je svrhnou ze srázu dolů. Jalovice pronásledují v traktorech po poli, dokud je nesrazí, či nerozmačkají mezi traktory. Ještě umírajícím jalovicím odsekají rohy. Býky během noci kamenují a bodají do nich různými špičatými předměty, za úsvitu je ukopají k smrti.

Východní pobřeží (Levante). Býkům i telatům připevní na rohy hořlavé a výbušné věcičky, které záhy zapálí. Údery holí je pak ženou skrz vesnici, aby je pak buď utýrali k smrti, anebo svrhli z útesů do moře.

Burgos. V rámci oslav svaté Cecílie skoro ve všech kastilských vesnicích věší na stromy a šňůry za nohy živé kohouty a krocany. Mladiství se zpola zavázanýma očima je potom umlátí holemi nebo jim za jízdy na koni utínají hlavy. Podobně je tomu v baskickém kraji a v Toledu. Na šňůry pověsí za nohy živé husy (ty mají obzvlášť houževnaté krční svalstvo) a místní mladí se jim jedouce na koni snaží utrhnout hlavu - přičemž první pokus často nebývá zároveň posledním.

V Toledu navíc při dětských bálech rozvěšují pestré papírové koule, do nichž předtím zabalili živá koťata. Děti pak nabádají, aby holemi tyto koule roztloukly. Dospělí počínání svých potomků přihlížejí, zde jako jinde na mnoha místech po celém Španělsku, s určitou pýchou a sebeuspokojením. Vždyť i jejich svědomí bylo v dětství zavčas zmrzačeno. Co se týče tradic tohoto druhu, celospolečenské klima, a především místní pospolitost občanů, představuje všudypřítomný a neustálý nátlak, který se téměř dokonale stará o to, aby co do krutosti nikdo nezaostával.

Z letáku, který jsem si krátce po sametové revoluci opsal a pak někam založil. Pamatuji se jen, že se jmenoval „Ve Španělsku září slunce... ...a panuje bezmezná krutost“ a že byl plný fotek, znázorňujících popisované tradice.