časosběr  obsah   rejstřík


Nouze naučila
Dalibora housti a civilisty vnímat jinak (s-)potřebu masa.

V Rakousko-Uhersku byly během 1. světové války zavedeny bezmasé pondělky, středy a pátky. V tyto tři dny každého týdne byl zakázán jak prodej, tak požívání masa . A to všude – v továrnách i domácnostech. Dodržování nařízení bylo sledováno, kdo neměl na pokutu, strávil pár dní ve vězení.

Hle, při dopolední kontrole v domě továrníka Jelínka, zpracovatele to kůží a kožešin, nalezeno stehno na pekáči přichystané k pečení! Pokutován.

Válečné zásobování potravinami postupně selhávalo a tak i maso, vysoce ceněná součást nejen soudobé stravy, se stávalo silně nedostatkovým. Důsledně se šetřilo všemi potravinami. Byl zaveden přídělový systém, přesto v posledním roce války scházely úplně všechny druhy potravin a přídělové lístky už většinou nebylo možné nijak uplatnit.

Maso bylo vnímáno jako nezastupitelná potravina, a to zejména v dělnickém prostředí - coby prvotní zdroj energie pro těžkou tělesnou práci. Toto přesvědčení odrážely předválečné výživové tabulky, podle nichž bylo maso nenahraditelné.

Člověk míní, válka mění. Výživové tabulky se nevyhnuly přehodnocení – samozřejmě s ohledem na proměnu skladby dostupných potravin. Nezřízená spotřeba masa byla označena coby tělu škodlivá, maso bylo vyškrtnuto ze seznamu pro člověka nezbytných potravin.

Maso záhy vymizelo z pultů řeznictví a tak i z jídelníčků všech vrstev obyvatelstva, včetně dělnictva.

Hledaly se náhradní zdroje bílkovin. Energii tělo získávalo z brambor, čočky, mouky, cukru, ... Vysvětlivky výživových tabulek a příručky pro hospodyňky čile ujišťovaly, že masa netřeba, že lze dostatečně nahradit a že energii lze přijímat z jakéhokoliv jiného zdroje. Příčinou tehdejšího poznání o postradatelnosti masa v lidském jídelníčku bylo, že maso nebylo…

Téma jsem zpracoval podle poznámek kamarádky Báry (nejspíše z nějaké přednášky ve škole), za něž jí tímto děkuji :-)