časosběr  obsah   rejstřík


Nejen ekoprohra
Dvoutunové „osobáky“ křižující dálnice stošedesátkou, to není jen ekologická prohra.

Nejprve Jiří X. Doležal: „Ekologové prohráli“ (článek na webu RefleXu):

O tom, co se ve společnosti rozmůže, samozřejmě nerozhodují plamenná slova projektů a proklamací. Rozhoduje o tom prostá volba, zájem, záliba lidí - spotřebitelů. A vývoj módy ukazuje, že ekologové prohrávají.

Jda s Kačenkou na procházku, začal jsem z nudy pozorovat ulicí projíždějící auta. Po chvíli jsem musel konstatovat, že dnes skutečně významní lidé (nebo ti, co se za ně považují) už dávno nejezdí autem, ale náklaďákem. Mám samozřejmě na mysli vozy SUV, nikoliv Avii. Snad každé třetí auto, které projíždělo, prostě bylo SUV...

Podíváme-li se blíže na parametry této třídy osobních, ale jako náklaďák vyhlížejících automobilů, zjistíme, že „navíc“ proti běžnému osobnímu automobilu mají jen velikost a vzhled. Argument pohonu všech čtyř kol je třeba zamítnout, neboť SUV bez ohledu na to nejsou určena a vhodná do terénu, navíc osobní auta s náhonem na všechny čtyři už vyrábí i Škodovka. Nesporných a neoddiskutovatelných nevýhod je mnohem více: vyšší spotřeba, horší parkování, díky větším rozměrům vozu i vyšší cena, a vyšší ceny dokonce i v myčkách. Přesto si dnes automobil SUV rád koupí každý, kdo je schopen na něj uspořit.

Co to znamená? Je to jednoduché - ekologie prohrála. Přestože je evropská krajina stále více zasviňována větrnými elektrárnami, přestože kontejnery na tříděný odpad skutečně zlidověly, ekologie se prostě NESTALA módou. Naopak - do módy přišly automobily zcela nehospodárné, neekologické a trvale neudržitelné. Přesto se prodávají čím dál víc. Zelené, úsporné a hospodárné chování se naopak do módy nedostalo a jak to tak vypadá, hned tak nedostane. Konzum je prostě lákavější. Svědomí si uklidníme úspornými žárovkami a tříděním odpadu, ale když pak dojde na auta, volíme vůz, co žere a váží za dva.

A posléze Pavel Taněv: „Myslíme jako opice?“ (RefleX 6/2008, strana 20):

Proč nás evoluce obdařila mozky, které posvěcují naši schopnost koupit si na cesty do práce a prohánění po dálnicích terénní obludu se spotřebou jako raketoplán?

Víří-li mozkem rozjíveného autíčkáře: „Jo, seš frajer!“, vypuzuje stejný orgán z hrudí jeho blízkých jen povzdech nad jasným sebeklamem. Jde o výsledek něčeho, co sociální psychologové nazývají kognitivní disonance.

K poukázání na neekologičnost od JXD a k upozornění na duševní nezralost od Pavla Taněva nemohu nepřidat varování před fyzikálním nebezpečím:

To nejhorší od SUV zažívá posádka každého takového běžného auta, které se s SUV střetne. Často je to poslední zážitek jejich života. Myslím, že mnozí si SUV koupili právě především pro jeho velkou výhodu při případném střetu. A s vědomím, že jejich šance „mít štěstí v neštěstí“ narostla na úkor druhého účastníka nehody, protože ten nejpravděpodobněji pojede v menším a lehčím autě.

P. S. z časopisu Květy 22/2009, strany 6: Prezident Barack Obama představil plán, který počítá s výrazným omezením spotřeby nafty a benzínu. V případě jeho schválení budou auta prodávaná v USA muset v roce 2016 na 1 galon (3,8 litru) ujet nejméně 35,5 míle (tzn. spotřebu asi 6,6 l/100 km). Automobilky by tento krok nutil vyrábět auta menších rozměrů.