časosběr  obsah   rejstřík


Domy pod trávou
„Kdyby se jen 5 % střech v centru velkoměst pokrylo zelení, podstatně by to přispělo k ozdravění městského vzduchu,“ říká inženýr Gernot Minke, vedoucí výzkumné laboratoře experimentálního stavebnictví v Kasselu.

Klimatolog dr. Wilfried Thommes z Offenbachu dodává: „I sebenepatrnější zelená plocha - kousek trávníku, zahrádka na střeše, záhon květin nebo strom - mění klima ve svém bezprostředním okolí. Z hustě zastavěných měst za bezvětrných slunečných dní stoupá proud vzduchu, vynášející městský aerosol do vyšších vrstev atmosféry. Díky zeleným plochám večer vzduch klesá a část aerosolu se v nich filtruje. Tím je suchý městský vzduch zároveň zvlhčován.“

Listnatý strom, jehož koruna má průměr 5 metrů, kryje spotřebu kyslíku jednoho člověka. Totéž dokáže 40 metrů čtverečních zdi porostlé popínavými rostlinami (břečťanem, psím vínem, ...). Nekosený trávník je však zdaleka nejvýkonnější - zásobit člověka kyslíkem zvládá pouhého 1,5 metru čtverečního!

A právě střecha - ať už šikmá nebo plochá - je ideálním místem pro takový trávník. Zatravněná střecha se nejenže neseče, ale ani nehnojí a dokonce ani nezalévá. Vytváří se na ní totiž dostatek rosy, protože vrstva pažitu zadrží 50 až 70 mm srážek (což je průměrné množství srážek za měsíc) a protože výběrová travní směs má listovou plochu 100 m2 na 1 m2 střechy. Zalévat je třeba jen za mimořádně dlouhého a teplého období sucha.

Pořizovací náklady jsou u travnaté střechy kupodivu nižší než u krytu z tašek. Travnatá je navíc „navěky“. Vinné sklepy v Rakousku mají trávu na střechách přes 200 let. V Berlíně měly už roku 1928 travnatou střechu dva tisíce domů, z nichž zhruba padesátka má tuto původní střechu do dneška (ostatní buď zničila válka, anebo byly odstraněny záměrně).

S laskavým svolením redakce - s využitím 100+1 ZZ; původní zdroj: Uwe Krist, HOBBY, Hamburk 1987.