časosběr  obsah   rejstřík


Hluboká ekostopa psa
Miloš Čermák v článku Nepouštějte větry (RefleX z 26. 11. 2009) uvažoval o výsledcích jednoho zajímavého novozélandského výzkumu. Zde je zhruba první půle článku, převzatá s laskavým svolením redakce:

Nedávno mě vykolejila zpráva o tom, že vlastnit středně velkého psa je méně ekologické než vlastnit terénní auto. To je přece bomba! Nemám nic proti středně velkým psům, ale úplně vidím, jak jejich majitelům při čtení téhle zprávy tuhne úsměv na rtech. Většina z nich si myslí, že když se prohánějí se svým čoklem po lese, jsou v bůhvíjakém souznění s přírodou. Houby!

Jak napsal britský populárně-vědecký časopis NEW SCIENTIST, chování takového psa zanechá "ekologickou stopu", která je ekvivalentní tomu, co vyprodukuje 0,84 hektaru lesa. Naproti tomu automobil Toyota Land Cruiser s motorem o obsahu 4,6 litru (ano, to je pořádná obluda), s nímž jeho majitel najede ročně v průměru 10 tisíc kilometrů, potřebuje zhruba polovinu, tedy 0,41 hektaru lesa. Aha?!

NEW SCIENTIST citoval z knížky dvou vědců, kteří žijí na Novém Zélandě, tedy dostatečně daleko, aby unikli hněvu majitelů psů i koček ze zhýčkané Evropy. Jeden z autorů, Robert Vale, řekl britskému deníku Guardian, že po publikování knížky (s názvem Je čas sníst svého psa?) dostal pár nepříjemných e-mailů, ale že si za základní tezí nadále stojí. Další příklad: kdo vlastní kočku, škodí přírodě přibližně stejně, jako kdyby měl Volkswagen Golf.