časosběr  obsah   rejstřík


Jedlíci masa přitápějí planetě
Doprava? Výfukové plyny? Spalování uhlí v elektrárnách? Ano, to vše je masivním zdrojem skleníkových plynů. Ale jsou tu i daleko větší viníci: dobytek a jedlíci masa. Eva Bobůrková (MF DNES z 31. 3. 2007, str. 11). Převzato s laskavým svolením vydavatele.

Záliba v masité stravě má na kontě více oxidu uhličitého než celé odvětví dopravy, varují odborníci Organizace OSN pro výživu a zemědělství, FAO. A podle vědců z Chicagské univerzity americký jedlík masa přidá k oteplování planety ročně o 1,5 tuny CO2 více než vegetarián. Pěstování dobytka přijde životní prostředí draho. Dobytek je odpovědný za 18 procent z celkové produkce skleníkových plynů. Devět procent tohoto objemu činí oxid uhličitý, 37 procent metan, 65 procent oxidy dusíku. To všechno dohromady dělá víc emisí, než kolik produkuje celé odvětví dopravy. Přežvýkavci ročně uvolňují na celé planetě desítky milionů tun metanu při říhání a nadýmavosti, další desítky milionů tun metanu se uvolňují při rozkládání živočišných odpadů v kalových bazénech nebo na hromadách hnoje.

To nejsou zdaleka všechny ekologické důsledky, které souvisí s lidskou zálibou v masité stravě. Nejde jen o plyny, které se uvolňují ze střev dobytka. Nejprve se musí na polích vypěstovat obrovské množství píce a krmiv, sklidit je, zkrmit je hospodářským zvířectvem a pak teprve dostaneme potraviny živočišného původu. To znamená energii spotřebovanou na výrobu hnojiv, zavlažování, vytápění stájí, nafta do traktorů, výroba potravy pro dobytek… Oblíbená čísla obhájců vegetariánství zní: tuna krmiv se takto nakonec přemění v pouhý metrák masa.

Pro výrobu jednoho kilogramu hovězího masa je zapotřebí více než 3000 litrů vody. Více než třetina světové produkce obilí připadá na krmivo pro hospodářská zvířata, upozorňoval i World Watch Institute již ve své zprávě Stav světa 1992. Ale i autor zprávy FAP Hennig Steinfeld je přesvědčen: „Dobytek je dnes jedním z největších ekologických problémů.“

Maso žel chutná lidstvu čím dál víc. A jeho konzumace na zeměkouli neustále roste. Tento fakt jde na vrub zejména rostoucí životní úrovni v některých rozvojových zemích. Zvýšení životní úrovně se vždy projeví vyšší konzumací masa. Srovnání je jasné: obyvatel USA sní ročně průměrně více než sto kilogramů masa, Etiopan půl kilogramu…

Mezi lety 1970 až 2002 se podle FAO množství snědeného masa na hlavu za rok zvýšilo z 11 na 29 kilogramů, nyní se odhaduje na 38 kilogramů. Ve vyspělých zemích vzrostla v tomto období spotřeba masa z 65 na 80 kilogramů ročně na hlavu. Nejvyšší spotřebu masa na osobu mají Spojené státy – 121 kg, Španělsko 118 kg, V ČR byla spotřeba masa podle údajů Společnosti pro výživu celkem 77,8 kg v roce 2001 (a v takové Indii dva kilogramy, nyní pět kilogramů).

Avšak největší růst spotřeby masa odborníci s obavami sledují v bohatnoucích zemích Asie. Tady je totiž na vzestupu nejen konzumace masa, ale raketově přibývá i počet obyvatel. Celková spotřeba masa v chudších zemích vrostla podle FAO za období 1970–2002 téměř na pětinásobek. A výhledy do budoucna nejsou v tomto ohledu příliš radostné. Pokračující ekonomický rozvoj zejména v Asii bude tlačit spotřebu masa dále nahoru. Světová roční spotřeba masa vzroste, jak odhadují odborníci FAO, do roku 2050 znovu na dvojnásobek – z produkce 229 milionů tun na počátku tohoto desetiletí na 465 milionů tun v polovině 21. století.

Více lidí požadujících maso na talíři znamená i další hrozby pro životní prostředí, varuje zpráva FAO: více vykácených lesů, které padnou za oběť rostoucím požadavkům na pastviny pro dobytek i pole pro pěstování krmiva (a tím také více CO2 v atmosféře), více výkalů a hnoje (a tedy více metanu, více nitrátů), znečištěné vody, další nárůst energie spotřebované na výrobu masa… Společnost pro zvířata ostatně spočítala: Kdyby celý svět měl spotřebu masa jako průměrný Američan, potřebovali bychom téměř čtyři stejné planety, abychom vypěstovali potřebné množství obilí pro hospodářská zvířata.

Není divu, že ve světle těchto čísel zkoušejí ochránci přírody a příznivci bezmasé stravy apelovat na „masožrouty“: Chcete, aby se vaší vinou do atmosféry dostávalo více a více skleníkových plynů? Nebo jste ochotni osobně něco pro planetu udělat? Nejlepší způsob, jak bojovat proti globálnímu oteplování, je omezit spotřebu masa, zdůrazňují vědci. A opírají se i o fakt, že oxid uhličitý, který se do atmosféry uvolňuje při spalování fosilních paliv v elektrárnách a motorech aut, zůstává v atmosféře nejméně sto let, zatímco „život“ metanu v atmosféře trvá jen osm let. To znamená, že nižší koncentrace metanu se projeví velmi rychle „ochlazováním“ planety.

Vědci z Chicagské univerzity porovnali, jak ovlivní klima planety jedlík masa a vegetarián. Došli k tomu, že masitou stravou člověk přidá na své konto ročně 1,5 tuny skleníkových plynů. Badatelé Gidon Eshel a Pamela Martinová v Christian Science Monitor zdůrazňují, že změna ve stravovacích zvycích může znamenat pro klima planety víc než přechod ze starého auta s vysokou spotřebou na hybridní vůz (který ušetří ročně tunu CO2). Oba však zdůrazňují: člověk nemusí být zrovna vegetarián. Stačí jeden hamburger týdně místo dvou – a už to je výrazná úleva pro naši planetu.