časosběr  obsah   rejstřík


Jsme příbuzní III
Úryvek z recenze Marka Špinky (ve Vesmíru 1/1997) na knihu M. S. Dawkinsové „Pouze skrze náš pohled?“

Marian Stamp Dawkinsová nevidí zásadní problém v tom, jak je vůbec možné nahlédnout do mysli zvířete. Tak jako každý z nás přisuzuje druhým lidem vědomí podobné vlastnímu, poněvadž je vidí podobně - i když ne shodně - jednat, je možné přisoudit myšlení i zvířatům, ovšem je třeba počítat s tím, že shoda je zde vzdálenější a rozdíly mnohem hlubší než mezi jedním a druhým člověkem. Otázka se tedy zužuje na to, zda jiné druhy zvířat jsou ve svém chování dostatečně podobné člověku, aby bylo možno tento argument analogie použít. Můžeme z chování zvířat věrohodně usoudit, že - podobně jak člověk - myslí na to, co dělají?

Na příkladech etologických pozorování a experimentů od začátku století zakládá Dawkinsová své odpovědi na čtyři otázky:

Není chování zvířat jen soustavou jednoduchých instinktivních reakcí, u které by se těžko dalo mluvit o vědomí? - ROZHODNĚ NE.

Není náš dojem, že zvířata myslí, jenom promítnutím našeho vlastního myšlení do jejich chování? - NĚKDY, NA TO MUSÍME DÁT POZOR.

Myslí zvířata inteligentně? Například, dovedou počítat, rozpoznávat pořadí událostí, odkoukat dovednosti, přisuzovat druhým zvířatům úmysly, podvádět? - ANO, TO VŠECHNO NĚKTERÁ ZVÍŘATA DOVEDOU.

Hrají emoce ve vědomí zvířat podobnou úlohu jako u člověka? - NEJSPÍŠ VELMI PODOBNOU.

Toto je jen krátký (a slohově mírně upravený) úryvek z recenze Marka Špinky na knihu M. S. Dawkinsové Through our eyes only? - The search for animal consciousness (W.H.Freeman, Oxford 1993) ve Vesmíru 1/1997 na straně 14.

Recenzenta v knize asi nejvíce zaujal papoušek Alex, kterého jeho opatrovatelka naučila počítat dřevěné tyčky, korky a jiné drobnosti a odpovídat správně na otázky typu: "How many sticks?" - "FIVE sticks." Za odměnu dostával Alex příležitost hrát si se správně spočítanými předměty. Alex se však přitom naučil i jiné věci. Součástí tréninku bylo potrestání chybné odpovědi slovem "no!" a v horším případě odchodem opatrovatelky. Některá pokusná sezení teď zůstávají nedokončena, protože když Alex dostane korek, který se mu nelíbí, upustí ho se slovem "no!" a nemá-li vůbec náladu na počítání hloupých tretek, zamumlá: "I´m going away!" a ztratí se ze zorného pole kamery.

Paní Dawkinsová neopomněla též ve své knize (velmi příkladně!) poznamenat, že popisuje současný stav empirického zkoumání v této oblasti.