časosběr  obsah   rejstřík


Vegetariánství = předcházení
Je vegetariánství prevencí civilizačních onemocnění? Ptá se řečnicky lékař Peter Pribiš.

Souhrn: Správně rozvržená vegetariánská strava je nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Mezi potenciální problémy vegetariánství patří zajištění dostatečného příjmu proteinů, železa, zinku, kalcia, vitaminu D, riboflavinu, vitaminu A, beta karotenu, omega-3 nenasycených mastných kyselin a jodu. U veganů může být kritické zajištění dostatečného příjmu vitaminu B12. Vyvážená vegetariánská i veganská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětského věku a dospívání. Vegetariáni trpí méně obezitou, kardiovaskulárními onemocněními, hypertenzí, diabetem, rakovinou prostaty a tlustého střeva, osteoporózou, selháním ledvin, demencí, divertikulózou, cholelitiázou a revmatoidní artritidou.

Vegetariánství je staré jako lidstvo samo. A pokud věříte Bibli, tak ho lze považovat za prapůvodní stravu lidské rasy. Pokud věříte evoluci, tak je to trochu komplikovanější. Nutriční antropologie totiž není ve svých spekulacích jednoznačná, zda prapůvodní člověk byl predominantně býložravec, nebo lovec – masožravec. Fyziologicky a anatomicky je člověk všežravec, protože je schopen trávit potraviny živočišného či rostlinného původu. Někteří argumentují, že člověk je anatomicky více podoben býložravcům vzhledem k dlouhému trávicímu traktu a plochému tvaru zubů.

Vegetariáni nejsou jednotná skupina a lze je rozdělit do několika kategorií.

Velice různorodé jsou také důvody, proč se lidé rozhodnou pro vegetariánství. Nejčastějšími důvody jsou zdraví, etika, práva zvířat, ekologie a náboženství (1).

Žádný jiný životní a stravovací styl neprožil takovou renesanci jako vegetariánství. Za posledních 50 let se vegetariánství posunulo z polohy exotického a někdy zavrhovaného stylu stravování do polohy životního stylu, který je velice intenzivně vědecky studován. První článek ve vědeckém časopise (peer-reviewed) o vhodnosti vegetariánské stravy a její nutriční adekvátnosti byl publikován v roce 1954. Od té doby došlo k exponenciálnímu nárůstu počtu sdělení o vegetariánství v odborných časopisech o výživě i lékařských vědeckých publikacích. Mezi léty 1954 a 1962 bylo celkově publikováno méně než 100 vědeckých článků o vegetariánství, ve srovnání s 544 publikacemi mezi lety 1966 a 1995 (1).

Výhody a problémy vegetariánství

V Česku i na Slovensku oficiální lékařské instituce po mnoho let pohlížely na vegetariánství jako na nebezpečnou úchylku. Generace lékařů (včetně mne) slyšely na lékařských fakultách pouze o nevýhodách a problémech spojených s tímto způsobem stravování. „Přiznat“ se pediatrovi, že nedáváte svému dítěti maso, vyžadovalo a i dnes ještě vyžaduje značnou míru odvahy. Je bezesporu, že vegetariánské stravování vyžaduje určité znalosti výživy. Je také pravda, že vegetariáni, kteří pouze přestanou jíst maso (např. z etických důvodů) a současně nejedí žádnou zeleninu, ovoce, luštěniny či celozrnné výrobky, si mohou způsobit podvýživu. V literatuře je tento způsob stravování nazván „pudingové vegetariánství“ a je poměrně často populární v pubertě.

V lékařské a výživou se zabývající literatuře v souvislosti s vegetariánským stravováním je především zdůrazňován dostatečný příjem (a potenciální možnost nedostatku) proteinů, železa, zinku, kalcia, vitaminu D, riboflavinu, vitaminu A, beta karotenu, omega-3 nenasycených mastných kyselin, jodu a hlavně u veganů vitaminu B12. Na druhé straně není třeba tyto potenciální problémy zveličovat. Koneckonců strava obsahující maso může být také nevyvážená a vést k podvýživě.

V oficiálním stanovisku (positron statement) Americké dietetické asociace (ADA) a Asociace kanadských dietologů k problematice vegetariánské stravy, které se aktualizuje každých 5 let, se píše, že správně rozvržená vegetariánská strava je nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Vyvážená vegetariánská i veganská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětského věku a dospívání (2). V tomto stanovisku se také poukazuje na nesporné výhody vegetariánského stravování. Vegetariáni trpí méně obezitou, kardiovaskulárními onemocněními, hypertenzí, diabetem, rakovinou prostaty a tlustého střeva, osteoporózou, selháním ledvin, demencí, divertikulózou, cholelitiázou a revmatoidní artritidou. A protože vegetariáni mají nižší prevalenci a incidenci mnoha civilizačních onemocnění, žijí také déle. Celé stanovisko je napsáno velice vyváženě a tolerantně.

Česká republika je bezesporu vysoce rozvinutá země, kde se dá dnes bez problémů praktikovat vyvážený vegetariánský i veganský životní styl.

Vegetariánství a zdravotnictví

V poslední části článku bych se chtěl zaměřit na dvě velice zajímavé publikace, které se zaobírají vztahem mezi vegetariánstvím, chronickými onemocněními a zdravotnictvím. Dr. Synnove Knutsen (3) použila data z Adventist Health Study a porovnala mezi sebou vegetariány a nevegetariány. Zajímalo ji, kolika chronickými onemocněními trpí každá skupina, kolik užívají léků a kolik prodělali operací.

S výjimkou bulek v prsou (samovyšetření), rakoviny u mužů a hypertrofie prostaty byla prevalence studovaných chronických onemocnění (kardiovaskulární onemocnění, iktus, hypertenze, diabetes, revmatismus, divertikulóza, rakovina, revmatoidní artritida a žaludeční vředy) nižší u vegetariánů než nevegetariánů. Nevegetariáni užívali více léků než vegetariáni. Největší rozdíl byl u aspirinu a sedativ, kde nevegetariáni užívali až o 50 % více těchto léků. Nevegetariánky prodělaly více operací varikózních žil, žaludečních vředů, žlučníku, apendixu a dělohy než vegetariánky. V průměru nevegetariánsky prodělaly 1,78 operace na 100 osob ve srovnání s 1,72 operace u vegetariánek (p < 0,001). Rozdíl v počtu operací u mužů nebyl signifikantní. V posledních 12 měsících 13,3 % nevegetariánek muselo být hospitalizováno ve srovnání s 11,9 % vegetariánek (p < 0,0001), 9,2 % nevegetariánů muselo být hospitalizováno ve srovnání s 7,2 % vegetariánů (p < 0,001). Vegetariáni měli o 10 % až 75 % nižší prevalenci chronických onemocnění. Nevegetariáni užívali o 70 až 240 % více léků, prodělali více chirurgických zákroků a museli být častěji hospitalizováni.

Neal Barnard a kol. (4) šli ve své publikaci ještě o krok dál. Položili si otázku: pokud studie ukazují, že vegetariáni trpí méně chronickými onemocněními, kolik dolarů by se dalo ušetřit, kdyby celé Spojené státy přešly na vegetariánskou stravu? Do své analýzy zahrnuli kardiovaskulární onemocnění, rakovinu, diabetes, cholelitiázu, obezitu a nemoci přenášené potravou.

Čísla v tabulce jsou odhady, kde autoři kombinovali výsledky několika studií, a proto publikovali pro každou nemoc interval (např. v některých publikacích nebyl nalezen žádný rozdíl v prevalenci rakoviny mezi vegetariány a nevegetariány, protointerval pro rakovinu jde od nuly [žádný rozdíl] – až k částce 16,5 miliardy dolarů). Celkově autoři zjistili, že pojišťovny v roce 1992 mohly ušetřit přibližně 28,6 až 61,4 miliardy dolarů, kdyby populace USA omezila konzumaci masa.

Aplikace a doporučení

Vyvážená vegetariánská a veganská strava může být velice zdravotně přínosná v prevenci i léčbě řady chronických onemocnění. Při kontaktu s pacienty - vegetariány je možné poukázat na potenciální problémy, současně je však potřebné i uznat pozitiva vegetariánského životního stylu. Česká republika dnes poskytuje všechny možnosti potřebné k praktikování vyváženého vegetariánského či veganského životního stylu.

Použitá literatura:
1. Sabate J. (Ed.) (2001) Vegetarian nutrition. New York: CRC Press
2. J Am Diet Assoc 2003; 103: 748–765
3. Am J Clin Nutr 1994; 59; 1171S–1175S
4. Preventive Medicine 1995; 24: 646–655

MUDr. Peter Pribiš, Dr.P.H. – asistent na oddělení Nutrition and Wellness, Andrews University, USA. Promoval v roce 1988 na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. V letech 1990–1996 studoval na Loma Linda University v Kalifornii – School of Public Health, kde promoval jako Doctor of Public Health v oboru výživa a epidemiologie. V letech 1997–2003 pracoval jako konzultant a lékařský odborný poradce pro několik organizací propagujících zdraví v ČR a pro německou asociaci Zdraví (Deutscher Verein fur Gesundheitspflege). Od roku 2004 vyučuje výživu a prevenci na oddělení Nutrition and Wellness na Andrews University ve státě Michigan v USA. Jeho výzkum se soustřeďuje na oblast zdravého životního stylu, dlouhověkost a omega-3 nenasycené mastné kyseliny.

Článek v časopisu Practicus 9/2008 (v časopisu začíná článek na straně 34, v EdoubRýdru už na straně 29).