časosběr  obsah   rejstřík


Potomci VIII
Dvacatero vzkazů rodičům od jejich dítěte:

1. Nerozmazlujte mě. Vím dobře, že bych nemělo dostat všechno, oč si řeknu - já vás jen zkouším.

2. Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději - cítím se tak bezpečnější.

3. Nedovolte, abych si vytvořilo špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.

4. Nedělejte ze mne menšího, než jsem. Nutí mě to, abych se chovalo nesmyslně jako velcí.

5. Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.

6. Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy. Nabourává to můj smysl pro hodnoty.

7. Nenechejte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rádo. Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.

8. Nechraňte mě před všemi následky mého jednání. Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.

9. Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s nimi vyrovnat.

10. Nesekýrujte mě. Muselo bych se bránit tím, že budu hluché a dělat mrtvého brouka.

11. Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.

12. Nezapomínejte, že se nedokážu vyjádřit tak, jak bych chtělo. Nejsem proto někdy zcela přesné a nebývá mi rozumět.

13. Nepokoušejte nadměrně mou poctivost. Dostanu strach, a pak lžu.

14. Nebuďte nedůslední. To mě úplně mate.

15. Neříkejte mi, že mě nemáte rádi. I když někdy dělám příšerné věci.

16. Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti. Pro mne jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, že se mi snažíte porozumět.

17. Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.

18. Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejším.

19. Nezapomínejte, jak rychle dospívám. Je určitě těžké držet se mnou krok, ale prosím - snažte se.

20. Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůstat bez spousty lásky a laskavého porozumění. Ale tohle vám snad připomínat nemusím, ne?

Podle zahraničních pramenů přeložili a upravili Jiří a Jiřina Kovaříkovi a Jiří Tošner.
Převzato ze situační analýzy „Děti v České republice 1996, Český výbor pro UNICEF“.