časosběr  obsah   rejstřík


Pasívní domy
Na fotce nahoře je tzv. aktivní dům. Ten do dělení v grafu dole nepatří. Aktivním je každý dům, který (za rok, za 4 roční období v souhrnu) více energie vytvoří, než spotřebuje (zpravidla díky fotovoltaickým panelům na střeše, z nichž dodává přebytky do elektrické sítě). Může jím být kterýkoliv z uvedených čtyř druhů domů (pochopitelně, čím úspornější druh domu, tím snadněji může být zároveň aktivním).

Podmínkou nízkoenergetických, pasívních a nulových domů je pečlivě provedená silná tepelná izolace (i potřebná tepelná akumulace). Pasívní a nulové domy se navíc neobejdou bez rekuperace.

Rekuperátor je zařízení, které v domě po celý rok zajišťuje čerstvý vzduch. Přitom v nejvyšší možné míře přispívá k tepelné pohodě obyvatel domu.

Podle Jany Poncarové (měsíčník Svět, únor 2010, strana 25):
V chladnéjších obdobích roku rekuperátor využívá teplo vzduchu odsávaného z domu k ohřevu čerstvého vzduchu, přiváděného z venku (dlouhou trubkou v zemi, aby se předehřál). Starý vzduch předává teplo novému přes výměník. Nejsou tedy promíchávány, jdou oddělenými cestami => odpadní vzduch odchází i s pachy a škodlivými látkami (naopak vstupující vzduch může procházet přes různé filtry, zachytávající prach a alergeny). Nejlepší rekuperátory ušetří až 90 % tepla (oproti běžnému větrání okny).
V létě probíhá rekuperace „obráceně“ - teplý vzduch je odváděn ven a dovnitř proudí čerstvý osvěžující vzduch (ochlazený průchodem zemí).


Pasívní dům Ekologického institutu Veronica v Hoštětíně


Pasívní dům se zimní zahradou


Pasívní dům zateplený balíky slámy

Dva PDF-soubory pro vážnější zájemce:

Kolektiv autorů: MANUÁL ENERGETICKY ÚSPORNÉ ARCHITEKTURY (Praha, 2010)

Jiří Svoboda: NÍZKONÁKLADOVÝ PASÍVNÍ DŮM (únor 2011)

Úryvek z brožury Jiřího Svobody: „Je zřejmé, že ve stavebnictví jsou stále obrovské rezervy při stavbě jakýchkoli domů. To otevírá značné možnosti pro oblast výstavby pasivních domů. Pokud by se totiž výstavba pasivních domů opravdu zodpovědně zoptimalizovala a zjednodušila, mohla by být dokonce výrazně levnější než klasická výstavba a pak by již snad plošnému prosazení pasivních domů nemohlo nic zabránit. O problematice pasivních domů jsem diskutoval s několika architekty a shodli jsme se na tom, že sami optimalizaci z časových důvodů provádět nemohou a spolehlivý soubor zoptimalizovaných řešení, který by mohli při projektování použít, nemají k dispozici. To je totiž zřejmě práce pro stavební fakulty či Centrum pasivního domu, aby v rámci řešení grantových projektů či vedení diplomových a doktorských prací neustále vytvářeli, dopracovávali a prakticky ověřovali optimalizované systémy pro stavbu pasivních domů, které jsou oproštěny od lobbistických tlaků výrobců a dodavatelů. Pokud by to takto začalo fungovat, architekti a projektanti by měli neustále aktualizovaná optimalizovaná řešení k dispozici a mohli by z nich při návrhu domů vycházet.“

V současnosti je stavba pasívního domu údajně zhruba o desetinu dražší než stejný dům bez zesílené tepelné izolace a rekuperátoru. Zvýšené náklady se samozřejmě časem vrátí úsporami za vytápění.