časosběr  obsah   rejstřík


Jezme zase méně masa
Během druhé poloviny 20. století se zpětinásobila spotřeba masa.

Prudký nárůst nastal zejména v Číně a dalších zemích, v nichž se rychle vyvíjí průmysl. V daném půlstoletí tak došlo k záměně uživatelů zemědělské půdy: větší plocha slouží k chovu (krmivo, pastviny), menší k pěstování plodin pro přímou lidskou spotřebu. Dříve tomu bylo naopak.

K dalšímu zlomu došlo kolem roku 1990, kdy se většina potravin živočišného původu spotřebovala v rozvojovém světě. Před tímto rokem to bylo výsadou rozvinutého světa. Rozvojový svět však již delší dobu přejímá „západní“ styl stravování. A je v tomto podporován vládami i mezinárodními zemědělskými zájmy.

Třetí související změna: takzvaných hospodářských zvířat je již více než lidí.

Šíření „západního“ stylu stravování v rámci celého lidstva znamená řadu ohrožení. Hlavní potíže lze rozdělit do čtyř skupin:

- NEMOCNOST OBYVATELSTVA: V rozvinutém světě je jeho způsob stravování stále více chápán coby nejčastější příčina zdravotních potíží a nemocnosti. Za ukládáním nasycených tuků stojí především živočišná složka stravy.

Odborníci na výživu spolu s lékaři upozorňují na nárůst určitých chorob, z nichž některé dosáhly epidemických rozměrů (srdečně-cévní choroby, cukrovka, obezita a některé druhy rakoviny). Doporučují jednak snížení spotřeby živočišných potravin, jednak zvýšení příjmu uhlovodanů bohatých na vlákninu a více ovoce & zeleniny.

- NEDOSTATEK VODY: Obrovská (a stále rostoucí) spotřeba vody v zemědělství představuje největší ohrožení „výroby“ potravin. Jednotka masa si vyžádá mnohem více vody než jednotka obilovin či jakýchkoli jiných plodin. Kilogramem hovězího „proteklo“ průměrně 100 000 litrů vody, kilogramem sóji 2 000.

- DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: Vysoké stavy chovaných zvířat mají ničivé účinky na životní prostředí. Početná stáda a hejna výrazně přispívají ke globálnímu oteplení: na tvorbě skleníkových plynů se podílejí asi deseti procenty. Další potíží jsou výkaly (ročně 13 miliard tun). Ze spojení s nadměrným hnojením pro zvýšení výnosů vycházejí zdraví škodlivé koncentrace dusičnanů v půdě, vodě i ovzduší. Ostatní ekologické zátěže jsou oblastního rázu. K nejzřetelnějším patří kácení a vypalování deštného pralesa ve Střední a Jižní Americe kvůli chovu „masného“ dobytka či kvůli pěstování sóji na krmivo. Anebo rozšiřování pouště při nadměrném pastevectví v Africe.

- UNWELFARE CHOVANÝCH ZVÍŘAT: Mohutný nárůst spotřeby masa by nemohl nastat bez zavádění průmyslových postupů do zemědělství. Zprůmyslňování zásadně omezuje až vylučuje ohledy k potřebám zvířat: bere jim životní prostor (s jeho nezbytnými znaky), znemožňuje projevy přirozeného chování a vytváření společenských vazeb. Životní prostředí jednotlivce je nahrazeno nejmenším možným prostorem k živoření. Následkem je tělesné a duševní utrpení (welfare = pohoda; un- = ne-).

Nejjednodušší nápravou uvedených potíží je posílení rostlinné složky našeho jídelníčku na úkor složky živočišné (v první řadě masa).

Chceme-li oslabit jednu z vážných hrozeb naší životní úrovně až našeho přežití, musíme naši závislost na živočišných potravinách nikoliv zvyšovat, ale snižovat.

 

Zdroje: Společnost pro zvířata a CIWF. Převzato s laskavým svolením překladatele.

Coby prezentace (v pavrpojntu), vhodná i k promítání na plátno či zeď.