časosběr  obsah   rejstřík


Vzor McDonald's
Společných znaků v řízení tohoto podniku a celé společnosti si povšimla veganská gorila.

Poměrnost potřeb, nepřirozenost nadspotřeby a ničení přírody, která to vše hradí, lze znázornit na jednom ze zvlášť podařených symbolů sebestředné spotřební společnosti - na oblíbených hamburgerech firmy McDonald's. Právě tato firma dokázala přímo ukázkově spojit rychlou službu zákazníkům s rychlým poškozováním přírody, obojí v měřítku celé planety.

Postupy její výroby jsou postaveny na naprostém přehlížení hodnoty všeho, co nemá podobu umaštěného hamburgeru. Jeho výroba je v pravém slova smyslu mezinárodní, podílí se na ní několik světadílů, nákladnou přepravu polotovarů hradí zdánlivě zákazník, ve skutečnosti jde úhrada na účet těch, kteří se ještě nenarodili.

Restaurace s hamburgery se výrazně zapojily do kácení rovníkových pralesů zemí Střední Ameriky, především Kostariky a Guatemaly. V prvé z uvedených zemí je ročně vymýceno 50 000 až 70 000 hektarů lesa, vše kvůli dobytku, jehož maso je poté z 95 % vyvezeno pro potřeby rychlého stravování. I když dnes tvoří již více než jednu třetinu rozlohy této středoamerické země rychle erodující pastviny, spotřeba masa v Kostarice stejně jako v Guatemale klesá. Klesají ovšem také výkupní ceny masa, neboť na svobodném trhu soupeří s Kostarikou o přízeň nadměrných spotřebitelů i sousední země. Nepříznivá bilance zahraničního obchodu (ceny dovezeného obilí, ovoce i zeleniny rostou) nutí zemi rozšiřovat dále pastviny na úkor dalších tisíců hektarů pralesa.

McDonald's ovládá i další způsoby, jak spolehlivě ničit přírodu. Například jeho podniky v Německu zpracovávají sice výhradně tuzemské hovězí (každý den 500 jedinců), avšak kromě hořčice a majonézy, které pocházejí z Bavorska, se jedná o výrobek vpravdě mezinárodní. Houska vyrobená z amerického obilí je plněna sýrem a bramborami z Holandska, hlávkovým salátem ze Španělska (v zimě z Kalifornie), cibule a kečup jsou přivezeny z USA, pohárek na kolu pochází z Kanady, obal ze Skandinávie je potištěn v Německu a tvarován ve Francii. Snad jen kromě letadel a lodí dopravujících polotovary, je zde všechno na jedno použití.

Jak vidno, hamburger je zhotovován na stejném principu, na jakém funguje moderní centralizovaný stát. Podle tohoto principu lze jakoukoliv místní potřebu uspokojit zdaleka nejlépe, využijeme-li k tomu zdrojů získávaných vně oblasti. Výhodou celého systému je sjednocení, které usnadňuje hromadnost výroby v případě hamburgeru a rozhodování v případě samostatného státu. Jeho velkou nevýhodou je ovšem obrovská energetická náročnost.

Pokud by vyplýtvaná energie měla být plně hrazena (a to včetně bezprostředních i vzdálenějších ekologických dopadů), snadno by se hamburgery mohly stát cenově nedostupné i pro majitele firmy. Proto výrobci hamburgerů i provozovatelé státu, aby si udrželi své živnosti, sahají k jednoduchému úskoku. Tvrdí se, že všechna energie, kterou při svém podnikání marnotratně vyplýtvali, má hodnotu srovnatelnou s náklady na její získání. Jak případně poznamenává Douthwaite, je to, jako kdybychom se domnívali, že hodnota našich úspor je dána cenou lístku na autobus, kterým se svezeme do spořitelny.

Popsaný přístup 1ze užívat pouze do té doby, než v souvislosti s nevratným úbytkem neobnovitelných zdrojů dále pronikavě vzrostou náklady na jejich těžbu. Již počátkem příštího tisíciletí má ostatně těžba ropy v USA spotřebovávat více energie, než kolik bude obsahovat ropa vytěžená. Teprve potom zřejmě dojde k přehodnoceni stanoviska na skutečnou cenu fosilní energie. Lidé si snad uvědomí, že není možno cenově zvládnout ani dnešní způsob výroby hamburgerů, ani dnešní způsob reprodukce mocenských útvarů. Není však zaručeno, že toto prohlédnutí proběhne v ovzduší hepyendu. Může k němu dojít v atmosféře až nepříjemně přehřáté.

Vegan Gorilla

P. S. Rychle a bez mrtvých zvířátek: McDonald's otevře první vegetariánské restaurace