časosběr  obsah   rejstřík


Jateční mantra
Jello Biafra se texty, hudbou a zpěvem proslavil se skupinami Dead Kennedys a Nomeansno. Překlad: časopis VOKNO.

Tak tedy buď vítáno hnědé flekaté hovězí. Připravte se na dnešní cvičení. Zujte si boty a račte vstoupit. Svoje šeky, kreditní karty a všechno, co máte s sebou, odložte, prosím, na stůl u vchodu. Vzpomeňte na to, že pokud chcete dosáhnout osvícení, musíte se osvobodit od veškeré materiální zátěže, tak, prosím neváhejte a všechny tyhle věci svěřte do naší péče. A teď lehněte si, prosím, na podlahu a relaxujte. Všechen tlak a úzkost, kterou máte v sobě, nechte pomalu, pomaličku opustit své tělo. Nejlépe konečky prstů a vašimi chodidly. Tak. A teď si představte, jak se vznášíte ve vnějším prostoru. Dutina vašeho těla je již úplně prázdná. Tak. A nyní jste v atmosféře, která je plná měkkých bílých mraků, a jste obklopeni nekonečnem balónů z bavlny. A teď pomalu tuhle atmosféru vyměňujte za prostředí s velkou sametovou oponou, která se otevírá do prostoru naplněného šampaňským. Tak. Můžete cítit, jak šampaňské bublá vzhůru vaším podpažím a klínem? Dobře. A nyní si představte, jak je celý pokoj naplněný chcankama - a teď - všechno vyschlo. Teplota velice závratnou rychlostí stoupá. Je příšerné horko. Ležíte na pekáči uvnitř elektrické trouby. Po stranách vašeho těla byly odkrojeny dva proužky masa, takže žárem uvolněný tuk může volně odtékat. Železný pekáč pod vámi je horkej jako pánvička na lívance. Cítíte, jak se vaše údy začínají pomalu nadýmat jako kynoucí těsto? Vaše krev se začíná vařit. Bublá vám v žilách a pomalu se valí ven řezy po stranách těla, pomalu skapává po vašem hrudníku, až se každá kapička setkává za ostrého syčení s žárem rozpáleného pekáče. Vnitřek vašeho těla začal tuhnout a začínáte být upečení od stran až pěkně k samému středu. Tak. A teď ležíte pořádně rozpálení na studeném porcelánovém podnose na stole v jídelně. Atmosféra kolem je ubrusově formální. Pár svícnů nad vámi se rozsvěcuje, když vaše torzo polévá hustá a horká omáčka, která pak stéká po vašem krku dolů do otevřených řezů po stranách. Čerstvě osmahlé jablko je vám nacpáno do úst, pomalu, tak, aby si našlo cestu mezi dásněmi vašich zubů. Jste obklopeni závany kouře a plamínky cigaret a také několika vinnými sklínkami naplněnými kostkami ledu. Ááá, je tam i vaše babička. I vaši sentimentální bratranci a ošklivé sestřenice. A v nedělním jsou tu i všechny vaše tetičky a strýčkové. Uhodli jste. Jsou to velikonoce. Slyšíte nad sebou úporně bzučivý zvuk. Přes váš žaludek vibruje kus železa, klouzavá a chvějící se čepel elektrického nože, která prořezává vaši střední pasáž sem a tam, a pak řádí kolem páteře, než to konečně křupne a hřbet se zlomí. A teď tedy jeden za druhým, kousek po kousku, sem a zpátky. Vaše osmažené rozcupované tělo naplněné šťávou je postupně rozebráno, prsty vraženými do hrudníku jsou vymačkány zbytky chrupavky z páteře - až jenom pozůstatky vašich kostí leží nahrnuty na upatlaném podnose spolu s mazlavými zbytky starých brambor. Teplý průvan z blízkého topného potrubí vane do vašich zbytků. Jste seškrabáváni z podnosu mastným nožem a pak padáte, dokud nepřistanete lehce na měkké posteli ze zmačkaných ubrousků v plechové popelnici. Hlasité dozvuky buší do vašeho vnitřního ucha vždy, když někdo třískne víkem. Puch odpadu je zdrcující. Je tu tma. Jste tu sami. Čekáte. Drápy toulavých psů skřípou po plechu jako nehty po skle. Potkani vás líbají po francouzským způsobu. Venku je krásnej den.