časosběr  obsah   rejstřík


Krize klukovství
aneb lepší je umělý předěl mezi chlapectvím a mužstvím než žádný.

Tak už k nám dorazily semináře pro otce a jejich dospívající syny, kterým mají pomoci zdárně projít pubertou. O „krizi chlapců“ se ve světě mluví už od konce 90. let a v poslední době se téma ozývá častěji. O krizi mužské identity se mluví mnohem déle a pokud nevíme, jací mají být muži, nevíme ani jakou cestu máme ukazovat chlapcům. Zločinnost, drogy, sebevraždy, hyperaktivita, poruchy pozornosti a neúspěchy ve vzdělání - v tom všem nezletilí hoši předčí své dívčí protějšky, někdy několikanásobně.

Ano, kluci jsou od přírody nastaveni jinak než děvčata a povaze stávajícího školního vyučování se odmítají přizpůsobovat stále více (stejně tak se převažující ženy-učitelky odmítají přizpůsobovat jejich divoké přirozenosti).

Americký psycholog a speciální pedagog Bret Stephenson řadu let pracuje s problémovou mládeží, dětskými vrahy, násilníky a dýlery. Vrtalo mu hlavou, proč je tyto náctileté tak zoufale obtížné vrátit na správnou cestu. Pátrání po příčinách jej nakonec zavedlo ke studiu přírodních národů - v nich potíže s mladými neznají. „Původní kultury se navzájem liší vším možným, nenajde však jedinou, která by si nevyvinula nějakou formu přechodového rituálu mezi dětstvím a dospělostí,“ shrnuje.

Stephenson patří k psychologům, vyznávajícím názor, že chybějící funkční přechod do dospělosti je hlavní a přehlíženou příčinou řady potíží současných mladých mužů. V tomto ohledu jsou na tom hůře než ženy - zatímco jim zůstal jasný zlomový bod prvních měsíčků a formativní existenciální prožitek obstarává porod, mužský přerod v dospělce byl vždy sehrán zvenčí. Ale už není.

„Jsem přesvědčen, že adrenalinové sporty, nebezpečná jízda autem, drogy, opíjení se do němoty či členství v partě jsou pro dnešní kluky náhradním řešením potřeby přechodového obřadu. Hledají si její naplnění po svém,“ uzavírá Stephenson.


Možno zakoupit třeba v éšopu vydavatelství DharmaGaia.

Myšlenka obřadu, a to zdaleka nejen ve stylu bandžídžampingu (skoku z bambusové věže s liánami přivázanými ke kotníkům), bude většině rodičů připadat příliš teatrální. Nicméně stará zkušenost může posloužit coby podnět pro běžnou výchovu. Lze z ní vyčíst, na co je vhodné u dospívajících synů nezapomenout.

Podstatou obřadu byla ryze praktická změna - přechod do dalšího období života přinášel člověku nové pravomoci a zodpovědnost. Puberta je voláním po samostatnosti, které dnes zůstává nevyslyšeno.

„Člověk je naprogramován tak, aby se někdy kolem 13. roku stal dospělým,“ vysvětluje psycholog Vratislav Hlásek. „Celým tím hormonálním nakopnutím mu tělo dává podporu, aby riskoval, vzepřel se a osamostatnil. Dnes však nezávislost ve třinácti není možná, takže tělo šanci promarní. V šestadvaceti, když dostuduje univerzitu, už vnitřní podporu nemá. Jeho mozek je opatrnější a méně riskuje. Proto tolik mužů zůstává v bezpečí mamahotelu.“

Australský psycholog výchovy Steve Bidulph razí, že pro zdárné dospívání chlapců je důležitá společnost starších mužů. V čase puberty jsou nastaveni se od nich učit - ovšem pro tuto roli se nehodí jejich vlastní otec, s nímž mají potřebu válčit! Dříve úlohu „strejdů“ plnili oddíloví vedoucí či trenéři, avšak skauting chřadne a sport se příliš zaměřil na výkon.

Druhým důležitým tématem klukovského zrání je vyhledávání rizika. Kluci dobrodružství milují. Správné zacházení s nebezpečím je velkou výzvou pro rodiče v současnosti, jež tolik dbá na ochranu dětí. Je to nelehké dilema, neboť na pubertální kluky a mladé muže připadá nejvíce smrtelných úrazů ze všech věkových kategorií. Nechat své děti lézt po stromech, skákat z garáží či jezdit na kole „bez drža“ se tak může zdát jako hazard, ale zřejmě stejným hazardem je v případě chlapců je o všechna rizika připravit.


„Nebezpečná kniha pro kluky“ - v USA bestseller (nový díl Harry Pottera ji předstihl nejspíše jen proto, že ho čtou i holky), do češtiny zatím nepřeložena.

Celý článek Petra Třešňáka na webu RESPEKT.CZ (a v tištěném časopise č. 26 na stranách 46 až 52).

P. S. Zacházet s rizikem se dle mého máme postupně učit (a být učeni) od batolete. A stejně tak je tomu s učením (se) samostatnosti a zodpovědnosti.

P. P. S. Divoké dospívání, nebo dospívání v divočině? (na webu Ligy otevřených mužů)