časosběr  obsah   rejstřík


Kejmbridžské prohlášení
Názor, že vědomí je výlučně lid(oop)skou záležitostí, se právě před rokem zařadil mezi přežitky.

Na univerzitě v Cambridge se tehdy sešla mezinárodní skupina kognitivních neurologů, neurofarmakologů, neurofyziologů, neuroanatomů (a dalších nervoodborníků), aby přehodnotila otázku vědomí u lidí a zvířat.

Přestože srovnávací výzkum na toto téma vyděluje člověka z celého známého živočišstva, coby jediného s jasnou a snadnou komunikací o svých vnitřních stavech, lze uvést následující:

Oblast výzkumu vědomí se překotně vyvíjí. Byly vyvinuty nové postupy, neinvazivní techniky ke zjišťování korelátů vědomí jsou již snadno dostupné. Objem údajů narůstá a jejich obsah vyzívá k přehodnocení řady předsudků v této oblasti.

Srovnávací výzkum lidského a mimolidského mozku jednoznačně prokázal souhlasné výsledky ohledně vědomé zkušenosti (i chování na jejím základě).

Subkortikální neuronové sítě vybuzené během citových stavů u člověka jsou také kriticky důležité pro vytváření emocionálního chování u zvířat. Uměle navozené vybuzení stejných částí lidského a mimolidského mozku vyvolává odpovídající chování a pocitové stavy obdobné u obou jedinců - člověka a zvířete.

Navzájem podobné si dále jsou: instinktivní emocionální chování, vnitřní stavy (pocity) spojené s odměňováním či trestáním a afektivní stavy.

Elektrofyziologické stavy pozornosti, spánku a rozhodnutí evolučně vznikly již poměrně brzy, neboť byly zjištěny i u bezobratlých - hmyzu, hlavonožců a měkkýšů (např. u chobotnice).

Z chování, neurofyziologie a neuroanatomie ptáků vyplývá, že jejich vědomí se vyvíjelo souběžně s lidským. Úrovně vědomí obdobné našim byly pozorovány zejména u afrických papoušků šedých (žako). Obecně se savčí a ptačí emocionální sítě a kognitivní funkce nyní jeví mnohem bližšími. Spánek savců a ptáků probíhá stejně, včetně REM fáze.

Sebepoznání (v zrcadle) na úrovni člověka bylo prokázáno u lidoopů, delfínů a slonů.

Mimolidští živočichové mají neuroanatomické, neurochemické a neurofyziologické substráty vědomých stavů spolu se schopností úmyslného chování. Z toho vyplývá, že lidé nejsou jedinečnými držiteli neurologických substrátů, které vytvářejí vědomí. Tyto neurologické podklady mají kromě nás také všichni savci, ptáci a mnoho dalších tvorů (včetně chobotnic).

Prohlášení Cambridge sepsal Philip Low a editovali Jaaka Panksepp, Diana Reiss David Edelman, Bruno Van Swinderen, Philip Low a Christof Koch. Deklarace byla veřejně vyhlášena v Cambridge 7. července 2012 (a podepsána účastníky konference, včetně Stephena Hawkinga). Celé prohlášení (anglicky; v pédéefku).

P. S. Papoušek je chytřejší než opice (E15 - VTM).