časosběr  obsah   rejstřík


Hlad
V rozvojových zemích v důsledku podvýživy ročně zemře 5 miliónů dětí.

Celkově ve světě hladoví každý osmý člověk, tedy 870 miliónů lidí (v letech 1990 až 92 jich byla miliarda - celkový počet klesl o 13 %). Hlad a podvýživu vykazuje 19 zemí, nejpostiženější jsou jižní Asie a subsaharská Afrika.

Lidé trpí hladem, přestože potravin je na světě dostatek. Jsou však nerovnoměrně rozdělovány. V bohatých zemích je jich nadbytek, v chudých nedostatek.

Třetina všech vyrobených potravin končí v odpadu (1,3 miliardy tun; v EU 89 miliónů tun - zejména v domácnostech: 43 % a v potravinářském průmyslu: 39 %).

Promrhané množství potravin připravuje Zemi o vodu o objemu ročního průtoku řeky Volhy a je zodpovědné za 3,3 miliardy tun skleníkových plynů v ovzduší.

Ohromné množství zemědělské výroby je kvůli (ke všemu žel celosvětově rostoucí) poptávce po mase spotřebováváno na krmení „hospodářských“ zvířat (případně slouží nepotravinářským účelům, třeba k výrobě biopaliv).

Jaké jsou cesty k (opravdovému) řešení?

  • Přiklonit se k rostlinné stravě.
  • Zvýšit investice do zemědělského výzkumu a vývoje = zvyšovat výnosy.
  • Nezvyšovat podíl zemědělské půdy - kvůli zachování přirozených funkcí ekosystému.
  • Neplýtvat vodou a energií.
  • Přestat rabovat oceány.

Dle článku Ivo Podskalského „Světový hlad“ (Květy 11/2014, strany 24+25).