časosběr  obsah   rejstřík


Domečky pro tvorečky II
Prvním obyvatelem nového čmelína by měla být myš, aby čmelí královně zavoněl, získala v něj důvěru.

Zásady:

  • Uvnitř čmelínu nesmí být chladno ani horko a teplota má kolísat co nejméně. Znamená to 2 věci, dostatečnou tepelnou izolaci a umístění v polostínu stromu či keře (zajistit stín hlavně přes polední slunce). Stavím ze starých fošen, anebo tlustých prken a desek (nejméně coulových - v tom případě se vyplatí udělat dvojitou střechu).
  • Přibližné vnější rozměry čmelína, šířka x výška x hloubka, jsou 40 x 25 x 40 cenťáků.
  • Vstup do čmelína napodobuje myší díru - za kruhovým otvorem průměru 1,8 až 2,5 cm následuje tunýlek (buď esko z „husího krku“, viz dole, o průměru 1,8 cm, anebo z prkýnek elko čtvercového průřezu 2,5 x 2,5 cm; případně, viz dole, elko-chodbička až ke stropu, 2,5 cm široká).
  • Pod vstupní otvor přichytím přistávací a vzletovou plošku, tzv. česno.
  • Místnost čmelína vyplním ze 3/4 stařinou, senem, uschlým mechem, nalezeným starým myším hnízdem, proužky staré látky a podobně. Před otvorem tunýlku však musím nechat volno.
  • Nikudy by nemělo zatékat.
  • Domeček zůstává na svém místě celoročně, nejlepší dobou vystavení (umístění) je asi podzim, přes zimu jej totiž zavoní myš (údajně je lákadlem i vůně medu, zjara ho kousek rozpustím ve vodě a vymaluji vnitřek čmelína).
  • Nebezpečím jsou prý pro čmeláky mravenci, proto lze čmelín na čtyřech vrutech postavit do misek s rostlinným olejem (volím raději zavěšení na čtyřech strunách).

Weby pro vážnější zájemce:
Čmeláci
Flóra na zahradě
ekolist
fler (keramický čmelín na prodej)


Esko nemusí být v samostatném pokoji, ale (obdobně jako elko) se může stáčet obloukem doleva a pak 3x doprava.