časosběr  obsah   rejstřík


Na chvostu
Smysl mého života se odvíjí od toho, mám-li někoho rád a zda někdo má rád mě.

Největší průzkum svého druhu provedl Gallupův ústav. 170 000 občanů ve 136 zemích se zeptal: „Pocítili jste včera, že máte někoho rádi a někdo má rád vás?“

93 % z dotazovaných Filipínců odpovědělo ano. Přitom žijí v chudé zemi zmítané přírodními neštěstími a značná část jich pracuje v zahraničí coby služky či zedníci, aby jejich rodiny doma neumíraly hlady.

Druhé místo, jen se ztrátou procenta, obsadili obyvatelé Rwandy - státu, kde se navzájem vyvražďují celé kmeny a utínání končetin patří k folklóru. A třetí příčku, o další dvě setiny níže, si drží Portoriko, zásobárna prostitutek a narkodýlerů pro USA.

Socioložka Marie Charvátová: „V těžkých životních situacích se lidé víc potřebují a od toho je jen krůček k lásce. Na druhou stranu poměrný blahobyt, který vládne u nás, dává lidem volný čas, možnost se spolu bavit, navazovat vztahy, plnit si svá přání.“

My jsme na 112. místě s 58 %. Podle jiného, jen místního, průzkumu provedeného Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, se za „velmi šťastné“ označilo 15 % našinců, za „celkem šťastné“ dalších 71 %. Součtem dostaneme 86 % šťastlivců (včetně kostlivců na fotce). Odečtením 58 % od Gallupa získáme 28 % spoluobčanů, kteří jsou šťastni i bez lásky...

Příčin je vícero - uspěchaná doba, od dětství pěstované sobectví, zaměřenost na vlastnictví věcí a jeho poměřování s ostatními, klesající důvěra v lidi kolem sebe, v politiku i společnost jako takovou; spousta dalších příčin.

Dle článku Ivo Bartíka (Květy 19/2013, strany 20 až 22).