časosběr  obsah   rejstřík


Býk, který plakal
V Hongkongu předvedl býk to, co si většina z nás vůbec nepřipouští. Asi je pro nás snažší myslet si, že zvířata postrádají city.

Jak uvádí Weekly World News, skupina pracovníků jatek odváděla býka na porážku, pak mělo být jeho tělo rozporcováno na stejky a hovězí maso. Když přicházeli ke vchodu haly, býk se náhle zastavil, poklekl na přední nohy a po tváři mu začaly stékat slzy.

Řezník Shiu vzpomíná: „Když jsem toto, jak se říká, hloupé zvíře viděl vzlykat s očima plnýma strachu a smutku, náhle jsem znejistěl a začal jsem se třást. Zavolal jsem ostatní, aby viděli to co já. Byli překvapeni. Společně jsme se snažili tlačit býka dopředu, ale on se prostě odmítal pohnout a jen tam klečel - zlomený, smutný a se slzami v očích.“

Billy Fong, majitel jatek: „Lidé si myslí, že zvířata nepláčou jako my, ale ten býk opravdu vzlykal jako malé dítě.“

Více než desítka silných mužů bylo této scéně přítomno a všichni jí byli hluboce zasaženi. A ti, kteří měli býka zabít, dokonce začali plakat…

Ostatní pracovníci jatek se také přišli podívat na plačícího býka. A všechny tento zážitek vyvedl z míry. Někteří se shodli, že na plačícího býka už nikdy nezapomenou, a budou na to myslet pokaždé, když budou porážet jiná zvířata.

Za tohoto stavu, kdy jak býk, tak i mnozí muži plakali, bylo všem jasné, že nikdo z nich nebude schopen vzít mu život.

Vyvstal zádrhel, co s ním tedy udělat. Nakonec se rozhodli složit na koupi býka a poslat ho do chrámu, kde se o něj budou mniši starat po celý život.

Právě když se pracovníci shodli na tomto společném řešení, stal se zázrak. Popisuje jej jeden z pracovníků: „Když jsme si slíbili, že býka nezabijeme, zvedl se a následoval nás.“

Pan Shiu dodává: „Věřte tomu, nebo ne. Takhle se to stalo, i když to zní neuvěřitelně.“

Zkopírováno z blogu Žeru hmyz.