časosběr  obsah   rejstřík


Biocentrismus vs. antropocentrismus
Člověk se považuje za střed všeho. Ve skutečnosti je však jen jedním z milionů druhů organismů a ty tu zjevně nejsou proto, aby mu byly podřízeny.

Zdrojem a místem života je příroda = biosféra = superorganismus Země, dle posledních poznatků sebeřídící se Gaia. Volná příroda je jediným odpovídajícím světem a rozmanitost jejích prvků je nejcennějším statkem.

Život člověka nemá vyšší cenu než život jakéhokoliv jiného ne-lidského organismu. Hierarchie hodnot je subjektivní záležitostí. Co bytost, to originální, jiné pořadí hodnot. A měřítkem jsou vztahy. Pojmenování jako „škodná“ či „plevel“ jsou jednostranná, krátkozraká.

Práva a povinnosti jedince vyplývají z jeho přirozených, životních potřeb daných evolucí. (Způsob života druhu Homo Sapiens by se tak měl co nejvíce blížit k filozofii veganvitarianství.)

Obecně, slovy Aldo Leopolda, platí: „Správné je to, co směřuje k zachování stability, integrity a krásy biotického společenství. Špatné je to, co směřuje jinam.“

Současné státní a nadnárodní systémy vykořisťují přírodu a dívají se na ni jako na něco mimo člověka. Přetrvává otrokářský řád, neboť ostatní (ne-lidské) živočichy vězníme a vraždíme, používáme je jako suroviny.

Antropocentrismus je cestou k záhubě, po sérii našich biocidních a genocidních aktivit zmizí i naše, jen zdánlivě stále jistější a zabezpečenější, existenční podmínky.

„Biocentristé se staví proti mýtu pokroku, kulturu založenou na technice považují v široké souvislosti přírodních koloběhů za naprosto nesmyslnou. Budoucí člověk bude člověkem do té míry, nakolik se dokáže vzdát svého jáství, přerůst do biologického bytí a vědomě se vyvíjet k ekologickému vědomí, že tato planeta je společným domovem všech forem života. Jsme primáti, savci, obratlovci. Svou živočišnost musíme uznávat. Je nezbytné vrátit se zpátky ke kontaktu s jinými živočichy, abychom získali počitky, instinkty, intuice, emoce a volnost jednání.“ (Boris Merhaut)

tarsan, 1996