časosběr  obsah   rejstřík


Antibiotika v krmivu
zůstávají potíží zejména v USA. Opakem je Dánsko, kde je už leta do krmiva nepřidávají.

Před dvanácti lety přestali Dánové jako první v Evropě přidávat antibiotika do výživy prasat. Uvědomovali si, že jejich prasečí průmysl dost možná zanikne, že nebude schopen konkurence. Přesto se rozhodli, že už nebudou tímto způsobem nadále „podporovat růst a bránit onemocnění“. Říkalo se tomu dánský experiment.

Po zastavení denního přísunu antibiotik, jež pochopitelně po léta neblaze ovlivňoval nás všechny, co jsme ty vepře pojídali, „produkce“ dánských vepřů, kupodivu, stoupla o 43 %!

Dnes jsou jedni z největších vývozců vepřového na světě. My ostatní v Evropě jsme začali až v roce 2006. Spojené státy naproti tomu dodnes krmí svá zvířata nejméně 10 tisíci tunami antibiotik ročně, přestože znají nebezpečí vzniku rezistentních bakterií. Problém severoamerických velkochovů je také v tom, že zvířata jsou již velmi oslabena a degenerována dosavadním vývojem a stravou. Takže jsou závislá a změna není tak snadná.

Pavel Maurer, střed jeho sloupečku v RefleXu 11/2010 (strana 45)

P. S. Ve Spojených státech amerických ze všech spotřebovávaných antibiotik připadá na lidi pouhá pětina, zbylá drtivá většina na „hospodářská“ zvířata. O tom i jiných látkách v tamním mase pojednává protáhlý plakát (v angličtině) na webu organizace PeTA.