časosběr  obsah   rejstřík


Enyml esoues
VOKNO 28, Homeless and Hungry mluví s Petrem Bergmanem z Nadace Animal S. O. S.

H&H: Existuje pro vás nějaká základní koncepce nebo cílová představa, do čeho by ta vaše snaha o prosazení práv zvířat měla vyústit? Vypustit všechna zvířata na svobodu, někam, pokud je ještě kam, nebo jenom minimalizovat jejich trápení?

PB: Naše nadace není ochranářskou organizací, ale je to organizace, která bojuje za osvobození zvířat. To znamená, že my neděláme ochranu zvířat, ale opravdu se zabejváme jejich osvobozením. Zjednodušeně řečeno je to tak, jak jsi říkal: vypustit ty zvířata někam. Ale my víme, samozřejmě, že není kam a že to nejde udělat stylem, si řekneš, že ode dneška nejíš maso a nepiješ mlíko - krávy můžete si jít, kam chcete, my už se o vás nebudeme starat. Ta úplně základní filozofie je, za prvý, tolerance - to znamená nikomu nic nezakazovat, ale rozdělit se s lidma o svoje zkušenosti, dát lidem vědomost o alternativě, kterou my sami žijeme, rozdělit se o svoje soucítění ze zvířatama a přírodou a v podstatě na ty lidi apelovat, aby minimálně začali přemejšlet. Já jsem říkal už v A-kontra, že člověk, kterej přemejšlí, přijde na spoustu zajímavejch věcí. Takže jde o to přimět lidi aspoň k tomu, aby se zamysleli nad tím, jak doposud žili a jak žijou a jak se žije, a v případě, že na tom najdou něco špatnýho, tak aby se pokusili žít jinak. Každej člověk by si měl rozmyslet, jestli je jeho činnost skutečně žádoucí a správná a jestli někoho nepoškozuje. A pokud jde o provádění téhle věci v praxi, máme pro to takovou formulaci: „Domestikace zvířat trvala asi deset tisíc let, snažíme se - hnutí za práva zvířat a tedy i Nadace Animal S.O.S. - o to, aby osvobození zvířat trvalo podstatně kratší dobu!“ To znamená, že budeme dělat všechno pro to, aby společnost přijala program osvobození zvířat a ochrany přírody za svůj, aby se dostalo do povědomí lidí, který žijou na týhle planetě, že zvířata jsou svobodný tvorové a že příroda je naše matka, naprosto prapůvodní, která nám dává život, a nemůžeme ji likvidovat, protože by nemohla dát život nikomu jinýmu. Jestli se tohle povědomí v lidech uchytí, tak pak už naše práce bude vlastně skončená. Pak už vlastně bude za osvobození zvířat bojovat každej sám. Jde o přijetí celospolečenskýho programu návratu zvířat přírodě a vlastního návratu k přírodě.

H&H: Zajímalo by mě, jestli máte formovaný ty nejzákladnější práva zvířat, o který tu jde. Práva, který chcete prosadit.

PB: Je to prostě právo na život! Žij a nechej žít... Jde o to, aby si zvířata mohla žít jako svobodný tvorové, který člověk nemá právo jakkoli otročit. V tomhletom už se v nadaci rozcházíme, protože už jsou lidi, který si myslej´, že tohleto není až tak dalece pravda a že některý zvířata, aby mohly žít, musej´ pracovat.

H&H: ???

PB: No, že třeba krávy maj´ za povinnost poskytovat mlíko, psi maj´ za povinnost hlídat lidskej dům, kůň že by měl člověka vozit. Že ty zvířata jsou tu, aby člověku nějakým způsobem usnadňovaly život. Já s touhle myšlenkou zásadně nesouhlasím. Člověk nemá v žádným případě právo rozhodovat o tom, jaká je úloha zvířete, jinýho člověka, rostliny, na týhle zemi. Že ta příroda je tak strašně silnej fenomén - systém, ve kterým má všechno svoji vlastní úlohu. My nejsme schopný posuzovat, jestli pes tím, že běhá někde po stepi, nebo pták tím, že lítá po nebi, jestli tím plní svoji úlohu, nebo ne, a jestli tím, že ho zavřeme do klece, že už plní nějakou smysluplnější úlohu, která se dá například přepočítat na peníze. Takže já odmítám jakýkoli používání zvířat k čemukoli.

VOKNO 28 ke koupi (v Dřevěné cikádě).
VOKNa 1 až 15 k přečtení (v pédéefku na VONS.cz).