časosběr  obsah  rejstřík



Autolékárnička
Řidičák mám od roku 1970 a lékárničku jsem nejen nikdy nepotřeboval, ale ani jsem neviděl jiného řidiče, že by ji použil. Totéž nepamatuju ani jako bývalý hasič z povolání, občas se u takových zásahů nachomýtající. Navíc lékárničky, standardně dodávané za 250 korun před 4 roky, jsou víceméně k ničemu. Nůžky, které v nich jsou, jsou jen ozdobou z kusu plechu. Člověk myslící si pomůže i bez lékárničky, blbovi, který neví kde a jak zaškrtit ránu by ani plně vybavená sanitka nebyla nic platná. Autolékarnička je jen nástroj buzerace řidičů a zajištění odbytu firmám, které se jejich kompletováním živí.

Před asi čtyřmi roky jsme si já a můj syn, v souladu s tehdy novou vyhláškou, vyměnili autolékárničky, v ceně cca 250 Kč/kus. Dnes jsem se dočetl, že se chystá zákon, který nařídí opět jejich výměnu, údajně kvůli prošlé čtyřleté expirační době.

Mám takový skromný dotaz. Může mi někdo z připravovatelů tohoto zákona vysvětlit, jak se po čtyřech letech změní termoizolační vlastnosti termoizolační fólie, nebo jak se za stejnou dobu změní schopnost nůžek stříhat náplast nebo obvaz? To si nedovedu představit, byť jsem vysokoškolsky vystudovaný technik. Vždy jsem měl za to, že termoizolační fólie má zabránit unikání tělesného tepla, že nůžky jsou v lékárničce pro stříhání a nikoli kvůli jejich sterilnosti.

Ostatně ani s tou sterilitou obvazů, náplastí, škrtidla a resuscitačních roušek to není v případě úrazů při autohaváriích tak zcela jednoznačné a pravdivost záměru zabránění infikování utrpěných poranění není jednoznačná. Již sám mechanismus poranění v případě autohavárie neprobíhá ve sterilním prostředí a sterilními předměty, takže ještě dříve než dojde k ošetření rány je tato již infikovaná.

Jestliže při resuscitaci provede dýchání z úst do úst osoba s infekční plícní chorobou, žádná desinfikovaná rouška nezabrání přenosu infekce. Taková desinfikovaná rouška nezabrání přenosu plícní infekce ani v opačném směru, takže při tomto úkonu je stejně ohrožen i poskytovatel první pomoci. Nebo snad nějaký náš zákon zakazuje poskytnout dýchání z úst do úst nějaké skupině občanů?

Jako báňský inženýr jsem musel absolvovat i školení na HBZS v Ostravě-Radvanicích, kde nás školili lékaři s praxí při zachraňování životů při důlních haváriích. Ti nám vštěpovali zásady, že prvotní při poskytování záchrany je zabránění ztráty krve a následně podpora plícní ventilace a obnovení srdečních funkcí. Učili nás, že pokud nezabráníme vykrvácení, tak postiženou osobu nezachrání již nikdo a ničím na světě, takže je lepší zabránit krvácení třeba i posmrkaným kapesníkem a že dnešní medicína se dokáže s případnou infekcí vyrovnat, nedokáže ale napumpovat do mrtvoly novou krev.

Takové druhé přirovnání. Naše zákony obecně ukládají každému občanovi poskytnutí první pomoci v případě, že se vyskytne v místě nějaké nehody, ale se vší lidskou moudrostí nestanoví, že to mohou učinit jen sterilními prostředky. To by totiž automaticky znamenalo, že každý občan musel být na kterémkoli místě a v kteroukoli dobu vybaven lékárničkou se sterilními prostředky a že by si musel lékárničku pravidelně po uplynutí expirační dobyměnit. Nelze se proto našim občanům divit, že velmi často jsou neteční vůči zraněným osobám a místo poskytnutí pomoci raději z místa nehody zmizí, nebo dělají, že nic nevidí.

Za třetí. Jak by postupovaly naše orgány v případě, že by kontrolovaly vybavení automobilů cizinců, kteří by neměli provedenu výměnu autolékárniček podle tohoto nesmyslu, protože u nich tyto normy neplatí? To je bude někdo při přejezdu hranic informovat o nutnosti koupit si novou lékárničku, nebo jim to bude prominuto a tím budou naši občané znerovnoprávnění před našimi zákony.

Tak se mi zdá, že kromě proslulé plzeňské právnické fakulty musí někde existovat ještě i podobná lékařská fakulta plodící podobně uvažující zdravotníky jako PF v Plzni plodila právníky. Ale možná je to tím, že mám jen technické vzdělání a že naši páni profesoři nám vštěpovali, kromě technických a přírodovědných věd i zásady logického uvažování.

Věřím, že by se výrobcům lékárniček takový zákon líbil a že by za takový nesmysl silně lobbovali. Stejně si myslím, že připravovaný zákon o povinné výměně autolékárniček je jejich práce. Jen kdyby bylo v naší republice asi 3 mil. registrovaných motorových vozidel a nová lékárnička stála jen 150 Kč, tak je to bratru 450 000 000 Kč co čtyři roky, aniž by se nějak starali o odbyt, protože ten by jim zajišťoval stát, dokonce formou zákona. A navíc a především, protože by se nejednalo o státní výdaje, ale výdaje soukromých osob, nemuseli by být výrobci ani obtěžováni výběrovým řízením.
 

P. N., v Havířově 10. 7. 2014