časosběr  obsah   rejstřík


Zaježová
aneb od motyky k noutbůku. Ekovesnice na Slovensku. Andrea Gálová, SEDMÁ GENERACE 3/2012

Zaježová, kdysi samostatná obec, dnes součást obce Pliešovce, leží asi dvacet kilometrů jižně od Zvolena. Do začátku 90. let se vylidňovala, mladí lidé odcházeli „za lepším“ a zůstalo zde velké množství prázdných domů. V tomto stavu objevila malebnou vesničku, nebo spíš soustavu samot a polosamot (takzvané „lazy“ - obdoba kopanic), skupina zájemců o tradiční lidovou kulturu a jednodušší život bližší přírodě. Jako „Škola ľudovej kultúry“ zde začali pořádat řemeslné kurzy a postupem času se sem rozhodli přestěhovat.

„Moje náradie, to je notebook, mobil a wi-fi router,“ říká dnes Juraj. Novousedlíci jsou dnes bohatší o životní zkušenosti, většina i o potomky, někteří lidé odešli, jiní zůstali a ještě víc jich přišlo. Obec se rozvíjí, přibývá nových aktivit a sen o skromném a soběstačném životě již není tak důležitý jako kdysi. Místo toho vznikají další sny a plány, nejen „zelené“, ale především „pestré“. Většina dnešních Zaježovanů má blízko k tomu, čemu socioložka Hana Librová ve své knize Vlažní a váhaví (2003) říká „ekologický luxus“.

Na Zaježové oceňují dobrý kolektiv sousedů, krásnou přírodu, pocit svobody a pomalejší, klidný běh života. Jsou rádi, že mohou vychovávat své děti na příjemném a bezpečném místě. Už nebojují proti systému, nesnaží se vrátit čas zpátky.

To je sbližuje i se starousedlíky. Jeden z nich, pan Žilka, říká: „Vy by ste nám mali ísť príkladom, nie nás vracať do obdobia starých materí. Ukázať, ako sa dá všetko lepšie robiť… na dákom vedeckom základe.“ O místní tradice se však novousedlíci zajímají i dnes, v rámci projektu „Dedičstvo Zaježovej“ vznikly rozhovory s místními pamětníky a webová stránka zajezova.info.

Sekier - otevřený dům

Jedním z obvyklých míst, kde se nový návštěvník seznamuje se Zaježkou, je Sekier. Tato usedlost byla kdysi domovem prvních zaježovských novolazníků. Od svého počátku má Sekier, majetek PHŽ (Pospolitosť pre harmonický život), status „otevřeného domu“. Každý zájemce, ochotný zapojit se do každodenních prací, si zde mohl a může na kratší či delší dobu vyzkoušet žít ekologicky příznivějším životem, naučit se řemeslné a jiné dovednosti, ale také okusit sociální stránku života v komunitě.

Sekier je nádherné místo s neopakovatelnou atmosférou, ale jen málokdo zde vydrží žít dlouhodobě. Po roce nebo dvou si většina Sekierčanů uvědomí, že neustálý kontakt s velkým množstvím různorodých, byť velmi zajímavých a podnětných lidí, střídající se návštěvníci a nedostatek soukromí jsou přece jen trochu vyčerpávající. Někteří odcházejí úplně, jiní zůstávají na Zaježové usazeni natrvalo a pořizují si zde vlastní bydlení.

Ne každý Zaježovan však začínal na Sekieri, mnozí se sem stěhují již rovnou do vlastního. A tak vznikla Zaježka v její dnešní podobě - nikoliv komunita v úzkém slova smyslu, ale spíš společenství spolupracujících sousedů nebo, chcete-li, ekovesnice - od roku 2004 patří do mezinárodní sítě Global Ecovillage Network (GEN). Sekier je svéráznou, barvitou a jedinečnou podmnožinou Zaježky, ale podle dojmů z něj nelze soudit vesničku jako celek.

Jak vypadá dnešní Sekier ve srovnání s dobou před patnácti lety, kdy o něm „Poslední generace“ psala?

Místo zpívání slovenských lidovek si tady spíš oprášíte svoji angličtinu. Sekier se stal přechodným bydlištěm pro zahraniční dobrovolníky, přicházející na Zaježku přes projekty Evropské dobrovolnické služby, i když možnost bydlet zde i mimo tyto projekty zůstala zachována. V létě je zas oblíbeným cílem mladých evropských cestovatelů díky členství Zaježky v síti GEN.

Další změnou jsou přibývající civilizační vymoženosti - při poslední návštěvě mě překvapila dokonce pračka - a ubývající políčka kolem domu. Místo snahy o zemědělské samozásobitelství dostává víc prostoru kultura, například v podobě velkého letního festivalu „Na lukách“. Z řemeslných dovedností se asi největší pozornosti těší přírodní stavitelství, o kterém Zaježované pořádají i workshopy a víkendovky. Nově vzniklá místní firma „Čarovar“ poskytuje chutnou vegetariánskou stravu.

Komunita? Soběstačnost?

„Najviac skreslení vzniká nepochopením rôznorodosti medzi nami, novousadlíkmi v Zaježovej a okolí. Každý sme iný a sme natoľko slobodní, že naše názory sa nedajú strčiť do jednej škatuľky. A keď tak do veľmi veľkej,“ píšou Zaježované na svém webu.

O Zaježce se šíří mnoho mýtů, které se zakládají na dílčím dojmu. Ve skutečnosti zde nepřevažuje žádný myšlenkový směr, který by všechny novousedlíky pevně spojoval. Co člověk, to jiný názor a jiný přístup k životu. Najdete zde zemědělce, řemeslníky i manažery, vegetariány i jedlíky masa, věřící, esoteriky i skeptiky.

„Zachovať si vysokú kvalitu života a popritom čo najmenej zaťažovať planétu svojou spotrebou - to je všeobecne prijímaný ideál,“ říkají o sobě dnešní novolazníci.

V období kolem roku 2000, krátce poté, co začal na Zaježové stoupat počet obyvatel usazených ve vlastních domech, se novousedlíci snažili zavést úzkou sousedskou spolupráci a vytvořit komunitu, která by sice nebydlela spolu, ale přesto by byla jednotná a soudržná.

V této době na Zaježce vznikl LETS, systém bezpeněžní výměny, který již nefunguje, i potravinová banka, která se naopak osvědčila. Obyvatelé se pravidelně setkávali a prodiskutovávali různé otázky svého soužití. Časem se však ukázalo, že dosáhnout konsenzu v některých záležitostech není možné. Vytváření komunity za každou cenu se neosvědčilo.

Nyní jsou Zaježované společenstvím sousedů, v němž funguje bohatý společenský život a samozřejmě i vzájemná výpomoc. Nikdo nečeká, že se každý zapojí do všeho, někteří jsou aktivnější, jiní preferují větší soukromí. Přesto, nebo možná právě proto, je život na Zaježové stále pestřejší, bohatší a zajímavější.

Samozásobitelé nevymřeli, ale je jich málo. Patří k nim třeba David a Hanka, původem z České republiky, kteří říkají: „Je to podle nás cesta, která vede ke klidu, pokoře a svobodě.“

Do školy to není daleko

Jednou z největších změn v lidském životě je příchod vlastních potomků. Společenství novousedlíků dnes tvoří asi šedesát až sedmdesát dospělých a přes třicet dětí, většina z nich ve věku do 12 let, ty nejstarší však již stojí na prahu dospělosti. Jak se s dětskými nároky Zaježované vyrovnali?

Většina mladých rodin kvůli dětem životní styl pozměnila. (Dobrovolná) skromnost už pro ně není tak důležitá, objevily se jiné priority než snižování konzumu za každou cenu. Velká část rodičů si dřív nebo později oblíbila auto, pračku nebo mobil. Tito pomocníci však mají čistě užitkový význam a podle slov Zaježovanů „sú prostriedkom a nie cieľom“.

Školní věk dětí přivedl některé z rodin k přestěhování z Častobrezia, asi nejodlehlejší z místních samot, blíž k centru vesnice, k autobusu a nyní už i ke škole.

Zaježová má totiž od roku 2007 vlastní malotřídku, což je ve slovenském kontextu jedinečný úspěch. Zřizovatelem školy je CEEV Živica a dnes ji navštěvuje osm žáků prvního stupně.

Při provozu školy - kromě paní učitelky, která je zároveň ředitelkou - aktivně a dobrovolnicky pomáhají i rodiče. Ve škole se učí podle běžných, nikoliv „alternativních“ osnov, ale s individuálním přístupem. Druhý stupeň pak děti absolvují na ZŠ v Pliešovcích.

Slaměné domky s internetem

Život na zaježovské ekovesnici se po materiální stránce vlastně zas tolik neliší od běžného života člověka z malé obce. Místní však v mnohem větší míře využívají ekologicky šetrné technologie a žijí o něco skromněji. Hlavní rozdíl je ale jinde: společenství podobně smýšlejících sousedů, kteří se umí těšit z blízkosti přírody a organizovat společné aktivity - respektujíce individuální odlišnosti - jen tak někde nenajdete.

Andrea Gálová, 19. června 2012. Původní název článku: „Zaježová: od motyky k notebooku“.
Kráceno. Celý článek na webu SEDMé GENERACE. Převzato s laskavým svolením redakce.
Všechna fota: archiv PHŽ.

Autorka studuje Environmentální studia na FSS MU v Brně. V roce 2007 prožila jeden rok na Sekieri a píše diplomovou práci o ekonomických stránkách života na Zaježové. V článku jsou použity citace z časopisu NAOZAJ, který vydávají obyvatelé Zaježky. Více informací včetně seznamu připravovaných akcí naleznete na zajezka.sk.

sedmagenerace.cz