časosběr  obsah   rejstřík


Oběti Velikonoc
Vajíčko je tradičně hlavním znakem Velikonoc. Co vlastně symbolizuje?

Vejce je nositelem nového života. Paradoxně ale jejich nákupem přispíváme k zániku mnoha životů. Díky vysoké poptávce po levných vejcích (= z klecových velkochovů) se líhne více slepic nosného typu. Ale co s kohoutky, kteří tvoří polovinu kuřátek? Ti snášet vejce neumí. Jejich život je kratičký: ihned putují ke zplynování nebo rozemletí zaživa.

Podle údajů ministerstva zemědělství se u nás na konci letošního února nacházelo v klecových chovech 3 384 484 nosnic, v halách 533 826 nosnic, ve volném chovu pouhých 920 nosnic a v biochovech 8 499 nosnic.

Nezapomínejme ani na jehňata (i dospělé ovce a berany), králíky, i ti jsou mnohými z nás tradičně servírováni v období Velikonoc. Není těžké si představit, jak asi stoupne poptávka po mase v tomto období. Za líbivými snímky jehňátek na trávě či kuřátek a králíčků v košíčcích se skrývá zvrácenost hodnot většinové společnosti.

Ministerstvo zemědělství ČR: „Ceny zemědělských výrobců jatečných jehňat jsou závislé především na kvalitě masa a poptávce, která se obvykle zvyšuje v období Velikonoc a v posledních letech i v období Vánoc.“

Za rok 2013 bylo na jatka v ČR posláno 9 125 jehňat.

Ročně intenzivní průmysl porazí 600 až 700 tisíc králíků vykrmených v ČR. A dalších 600 až 700 tisíc jich je na česká jatka přivezeno z ciziny. Dále, jak všichni víme, si tuzemští vesničané vykrmují téměř sedm a půl miliónu králíků v domácích králíkárnách (rovněž bez možnosti většího pohybu).

Statisíce „hospodářských“ zvířat, včetně jehňat a ovcí, jsou z ČR a dalších zemí vyvážena strastiplnou přepravou do jižních zemí Evropské unie i mimo EU. Dění na jatkách mimo EU je pro laika jen obtížně představitelné – bití, kopání, bodání, zlomeniny, krvácení, horko, žádná voda, nakonec podřezání krku, aniž by bylo zvíře předem omráčeno. Kéž by turisté třeba v Egyptě, Turecku, Alžíru, Maroku chtěli (a mohli) navštívit také tamní jatka!

Tvrzení, že Velikonoce jsou svátky života a narození, má silně hořkou pachuť. Eticky totiž Velikonoce především znamenají mnohamiliónový nárůst v zabíjení živých tvorů člověkem. Zbytečného zabíjení.

Co můžeme udělat? To nejjednodušší: omezit až - nejlépe - ukončit spotřebu vajec (průměrná roční spotřeba u nás činí 212,3 vajíčka na osobu), masa i mléka. Plnohodnotně lze žít i bez potravin živočišného původu (anebo dokonce: jen bez nich?).
 

P. S. Lze vařit i bez vajec, vyzkoušejme: Pečeme-li sladký koláč, můžeme použít jako pojivo banán (dodá navíc příjemnou chuť). K obalování můžeme vyzkoušet „Hrašku“ = trojobal, který jen vysypeme na talíř a nemusíme pracně obalovat v mouce-vejci-strouhance. Budeme mít daleko lepší pocit. Nejen z jídla.