časosběr  obsah   rejstřík


Umírněný radikál III
V Novém prostoru 434 z 13. března 2014 byl na stranách 12 a 13 otištěn rozhovor Tomášů Malíka a Havlína s Michalem Kolesárem. Vybrané otázky&odpovědi:

█ Vnímáte při svých aktivitách nějakou hranici, za kterou byste nezašel? Máte někdy pochybnosti?

Občas mi někdo říká, že jsem příliš extrémní, že už to přeháním. V takové chvíli si představím, že stojím na jatkách, u popravčí linky, vedle mě z háku visí telátko a někdo už brousí nůž. Řeknu telátku: „Myslíš, že jsem příliš extrémní? Že už to přeháním?“ A ono se ke mně otočí, velkýma a příliš brzy vyhaslýma očima, a povídá: „No, podívej se na mě.“

A pochybnosti o čem? Když vlezu do brojlerové haly, uměle osvětlené a rozeřvané ventilací, a vidím ptáčata, jejichž svalovina odpovídá váze dospělých, zatímco kostra a vnitřní orgány zůstávají dětské, takže svou váhu skoro neunesou ani neudýchají, tak vím, že je to špatně. A vím, že vzít je z toho místa někam, kde nebudou komodita ani kuřecí maso, ale prostě ptáčata, je dobré.

█ Jednou jste řekl, že z osvobozování zvířat z velkochovu míváte rozporuplné pocity. Máte kritéria, podle kterých vyberete zvířata, jež se pokusíte zachránit?

Beru ta, která mi přijdou pod ruku. Můj rozporný pocit jde z toho, že odcházím z místa, kde je třeba dvacet tisíc slepic, a sebou jich odnáším osm, deset nebo dvacet pět. Ty budou mít slunce místo umělého osvětlení, čerstvý vzduch místo ventilátorů. Budou moci roztáhnout křídla a běžet. Ty, které zůstanou, zemřou v kleci nebo na jatkách. Vím, že nepomohu všem, ale přál bych si to. Jsem šťastný za každé zvíře, které jsem z toho pekla dostal, stejně jako jsem nešťastný za každé, které v něm zůstalo.

█ V hnutí za práva zvířat se pohybujete
už dlouhé roky. Došlo v něm za tu dobu k nějakým změnám?


Změny se dějí, a ačkoli nejsem mluvčím žádného hnutí, jako pozorovatel vidím úspěchy i neúspěchy. Jen nevím o žádné změně, která by byla adekvátní té zbytečné bídě, v nichž jsou likvidovaná zvířata na farmách, v laboratořích apod.

Pokud nebudeme mluvit o změně pro všechny, ale o jednotlivých životech, protože všechno nemusí být o záchraně všech, protože koneckonců každé zvíře je jednotlivý život, pak každá záchrana je radikální změna a absolutní úspěch. Adekvátní situaci zvířat.

█ Existuje něco jako humánní porážka?

To je něco jako humánní znásilnění?

█ Nedá se například z hlediska prožitého utrpení morálně rozlišovat mezi konzumací bílého a červeného masa? A co lidské maso?

Nepotřebujete konzumovat ani jedno, ale pokud hledáte morální rozdíl, pak spíše v přirozeně uhynulém vs. násilně zabitém, než v bílém, červeném, lidském nebo nelidském mase. Pokud má někdo touhu po konzumaci masa, jsou tady zvířata, včetně lidí, která zemřela následkem nehody nebo stářím nebo z důvodu nemoci, pokud ta nemoc není při konzumaci na závadu. Mrtvých těl je hodně. Není nutné kvůli jejich konzumaci budovat výkrmny a zabíjet.

█ Svého času prodělávalo poměrně velký boom v Česku vegetariánství nebo veganství. Máte přehled, jak je to teď?

Myslím, že veganství je už vnímáno méně jako novinka a více jako jeden z možných životních stylů. Bohužel si málo lidí uvědomuje, že veganství a vegetariánství nepatří k sobě. Veganství, pokud se omezíme na stravování, odmítá zneužívání zvířat kvůli masu, mléku i vejcím. Vegetariánství propaguje a obhajuje zneužívání zvířat kvůli mléku a vejcím, odmítá pouze maso. To je obrovská propast a nejsou žádné mosty. Jsou to dva různé směry.

Celý rozhovor na webu Nového prostoru.