časosběr  obsah   rejstřík


Ema má...
maso. Ema maso má. Za prvé: Musí ho mít?

WHO označila vegetariánství za plnohodnotný způsob výživy člověka zasluhující si podporu. Spolu s FAO přidaly přídomky nejekonomičtější a nejzdravější. Jen Eskymáci a několik málo dalších národů (z takzvaných přírodních) nemá příliš na výběr, ostatní se však mohou zmíněnými závěry směle inspirovat.

Odhaduje se, že snad až celá polovina lidstva má (ze všemožných důvodů, nejčastěji zemědělsko-ekonomických či náboženských) bezmasou nebo téměř bezmasou stravu.

Pro vegetariánství zvolené jsou nejčastěji uváděnými argumenty tyto čtyři:

ZDRAVÍ - prokázáno snížení možnosti dostat rakovinu, infarkt a řadu dalších nemocí,

EKONOMIKA - vznik jedné jednotky živočišných bílkovin vyžaduje 8-15 jednotek bílkovin rostlinných (proto jsou například i u nás vždy 2/3 úrody určeny ke zkrmení), vyjádřeno jinak - ze 2 ha orné půdy tak žije 1 konzument masa, i když tatáž plocha je schopna nasytit 14 vegetariánů (odmítají „produkty jatek“) nebo 50 veganů (nejedí nic živočišného),

EKOLOGIE - z předchozího faktu vyplývá možnost obrovské úspory orné půdy, takto získané plochy by se mohly opět přeměnit v lesy, mokřady a louky, navíc by se ze zemědělství mohla vyloučit chemie, dále: člověk „masojed“ (nepřímo) spotřebuje na svou stravu denně 18 800 litrů vody, vegetarián 5 400, vegan 1 350,

ETIKA - Arthura Schopenhauera: „Svět není továrna a zvíře není zboží k naší spotřebě,“ doplním Janou Bílkovou: „Otázku, zda nezpůsobuji rostlinám stejné utrpení, mohu zodpovědět jen vzhledem ke svým schopnostem člověka naslouchat přírodě a řídit se s citem její odpovědí: mně dostupné poznání mi říká, že pšenice při sklizni trpí méně nežli kráva na jatkách.“

Za druhé: Nemá maso Emu?

tarsan, 1996