časosběr  obsah  rejstřík



Soužití s Romy

Já mám jen ty nejlepší zkušenosti. Bydlela nad námi dvanáctičlenná rodina. Táta, máma, osm děcek a dvě vnoučata.

Rodiče na tom museli být zdravotně dost špatně, nemohli prý chodit do práce a žili jen ze sociálních dávek. Zcela jistě byli značně nedoslýchaví, což se projevovalo tak, že i když byli v jedné místnosti museli na sebe hlasitě křičet.

Potíže měli bezpochyby i s nohama, očividně se nedostatečně pohybovali a následně měli neuvěřitelnou nadváhu. Aby byli mobilní, tak měli před domem automobil. No a protože byli nepohybliví, parkovali co nejblíže vchodu do domu, třeba i na trávníku.

Strážníci se k nim potom chovali rasisticky a dávali jim za to pokuty.

Jednoho dne se jim auto porouchalo, tak byli nucemi jezdit pro dávky a na nákupy taxíkem.

Jejich děti si jednou od našeho mladšího syna před domem půjčili mobil, protože si potřebovali nutně zavolat. Věděli jsme, že nemají peněz nazbyt a že by si sami těžko nějaký pořídili, tak jsme jim ho nechali a synovi koupili jiný.

Dojalo mne, jak nejstarší dcera řekla mámě, že se o svoje malé děcko už dále nebude starat a že se ho zříká. Její máma na to zareagovala naprosto neskutečně lidským způsobem a své vnouče si osvojila. Dcera žila s rodinou nadále, ale protože se odmítala starat o své dítě, vznikly jejím rodičům zvýšené výdaje na osvojené vnouče. Naštěstí máme štědrý sociální systém, který rodině kromě přídavků na dítě začal okamžitě vyplácet i pěstounský příspěvek, takže rodina tolik nestrádala.

Přestože byli značně znevýhodněni vůči nám, majoritě, snažili se udržovat pevné rodinné vztahy. Překvapivě často se u nich scházeli různí blízcí i vzdálení příbuzní, o čemž jsme se dozvěděli již v okamžiku, kdy přijeli. Hosté zřejmě předem věděli, že sousedi stále nemají peníze na opravu pokaženého zvonku, a tak místo něj použili klaksony svých aut.

Měli k sobě navzájem obdivuhodnou úctu a soudržnost, pokud někdo z nich měl svátek, narozeniny, či jen vděčně přijali něco málo z peněz, které odvádíme státu, ihned to důkladně oslavovali.

Nikdy nepřestanu žasnout, jak přes veškerou nepřízeň osudu a lekce, které jim život uděloval, dokázali slavit naprosto dokonale. Každá jejich párty gradovala, až jsme pokaždé uvěřili, že nebude mít konce. Tak takhle mistrovsky to my neumíme...

Nazpaměť známe všechny cikánské písně, i když už v tom domě nebydlíme několik let, do paměti se nám trvale zapsaly zejména během našich bezesných nocí, kdy se nám dařilo usnout nejdříve kolem čtvrté hodiny ranní.

Abych to zkrátil: Byl to doposud náš nejvýraznější životní zážitek, který nás trvale kulturně obohatil. Dodnes mne mrzí, že jsme se z domu odstěhovali, ale moje žena mi dala ultimátum a řekla „buďto já, anebo cikáni...“ Mám ji rád, přestože se zachovala tak xenofobně, následoval jsem ji a naše dva syny do nového bydliště.

 
Jak si na důchod výrazně přilepšit

Seberte své poslední úspory, do frcu zaneste veškeré své cenné předměty a kupte si v cestovní kanceláři zájezd 55+, nejlépe do Turecka nebo Libye.

Tam pak zahoďte své cestovní doklady, zaplaťte si převaděčskou službu a vraťte se do Evropy s některou nikdy nekončící a neustále sílící migrační vlnou.

Nejlépe v Německu se vydávejte za hluchoněmé Syřany. Dostanete veškerý servis, masitou stravu 3x až 5x denně, štědré kapesné několikanásobně převyšující váš dosavadní starobní důchod, dostanete zdarma sociální byt 1. kategorie, nájemné, včetně spotřeby energií zaplatí stát, včetně televizní zábavy, dostanete telefonní paušál bez omezení, špičkové zdravotnické zaopatření a další nezasloužené výdobytky.

K tomu vám samozřejmě v ČR poběží ještě váš původní důchod, který si v Německu snadno přes českou bankovní kartu vyberete na bankomatu, takže budete mít opravdu slušné kapesné!

Pod vedením současných evropských i našich politiků jistější cestu k důstojnému životu ve stáří nenajdete.

 
Mým Syřanům

Jmenuji se Maruška, jsem Češka a chtěla bych žít u vás v Sýrii. Mám však několik požadavků:

  1. Chci, abyste ve vesnici postavili kostel s velikým křížem na střeše, aby mě Pánbíček našel.
  2. Zároveň žádám, abyste zakázali řvaní z mešity, protože tomu jednak nerozumím a také nechci být rušena, když si chci přispat.
  3. Přeji si, aby místní ženy nenosily ty černé oděvy, protože se jich bojím a uráží mě, když nevím, kdo v oděvu je. Se mnou potíž nebude - mám jen pár letních šatů a plavky.
  4. Potřebuji mít v dosahu nějaký Steak house, protože miluji vepřové maso. A ať taky mají dobrou kořalku!
  5. Vaše vláda by mi měla přispívat na bydlení a stravu, protože jsem nikdy nepracovala a ani nehodlám. Jestli na to vláda nemá, tak ať trochu zvýší daně.
  6. Ledaže byste mi zařídili řízení nějaké vaší firmy. Nejlépe stavební, kde je hodně mužů. Moc ráda je sekýruju.

Dejte mi obratem vědět, do kdy budou mé požadavky splněny. Já se zatím vydám na cestu a očekávám, že cestovní výdaje mi zpětně uhradíte. Nebo pro mne raději pošlete nějakou svoji neziskovou převaděčskou organizaci, aby cestu urychlila. Vaši kulturu obohatím a moji budoucí spoluobčané se na mne už teď mohou těšit!